Směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči není, na rozdíl od evropských nařízení, přímo závazná v členských státech, pro které je určena. Aby bylo dosaženo výsledku, který stanoví, je tedy nutné, aby její ustanovení byla transponována do vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států.V současné době se v členských státech postupuje v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (ESD), ze které vychází i text samotné Směrnice.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9.3.2011, o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči , přiznává pojištěncům/pacientům následující nároky a práva v souvislosti s péči poskytnutou v rámci přeshraniční zdravotní péče:

Nárok na náhradu nákladů na plánované léčení v jiném státě EU, za kterým pojištěnec členského státu vycestoval bez souhlasu své zdravotní pojišťovny.Péče v takovém případě musí být nejdříve zaplacena pacientem poskytovateli v jiném státě. Pacient po návratu žádá o refundaci svou zdravotní pojišťovnu. Refundace je omezena do výše ceny stejné péče, stanovené v  členském státě pojištění (tj. ceny, kterou by zdravotní pojišťovna uhradila za stejné léčení vnitrostátnímu poskytovateli). Podmínkou je, že jde o péči hrazenou ve státě pojištění a že jsou splněny podmínky pro úhradu nákladů, stanovené předpisy státu pojištění (např. doporučení lékaře příslušné odbornosti).

Nárok na náhradu nákladů za nákup léků nebo zdravotnických prostředků, pokud jsou na území členského státu pojištění pojišťovnou hrazeny. Pro refundaci je vyžadováno splnění podmínek, daných pro úhradu v rámci daného systému (např. předpis léku lékařem příslušné odbornosti, doporučení vyšetření vydané lékařem příslušné odbornosti apod.).

Nárok pacienta na vydání léčivého přípravku či zdravotnického prostředku předepsaného v jiném členském státě na území členského státu pojištění v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. Jde o tzv. uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě, nově zavedené Směrnicí.Nárok pacientů, kteří podstoupili léčbu, mít k zajištění kontinuity zdravotní péče písemný nebo elektronický záznam o této léčbě a přístup alespoň ke kopii tohoto záznamu.

Právo na poskytnutí důležitých informací ze strany poskytovatele zdravotní péče, které jednotlivým pacientům pomáhají informovaně se rozhodovat, včetně informací o možnostech léčby, dostupnosti, kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče.

Právo na poskytnutí přehledných faktur ze strany poskytovatele zdravotní péče a jasných informací o cenách. Poskytovatelé zdravotní péče musí uplatňovat na pacienty z jiných členských států stejný sazebník poplatků za zdravotní péči, jaký uplatňují na tuzemské pacienty.

Právo na poskytnutí informace ze strany poskytovatele o svém oprávnění či stavu registrace, svém pojistném krytí nebo jiných způsobech osobního nebo hromadného zajištění ve vztahu k profesní odpovědnosti.