POZEMKOVÉ PRÁVO

 

 

Půda

-          v pozemkovém právu zemský povrch a s ním spojený prostor nad a pod zemským povrchem ® význam pro vlastnictví a majetkové vztahy

-          označuje se tak i hmotný substrát Země ® ochrana užitných vlastností

-          jsou s ní spojeny i nerosty, pokud nejsou právním předpisem prohlášeny za oddělené (např. horní zákon)

-          takto je to i v návrhu nového OZ

pozemek

-          určitá, individualizovaná část zemského povrchu

-          je také věcí jako objekt různých práv – vlastnického, užívacího, držby atd.Ty,

-          práva a povinnosti se vztahují i k prostoru nad a pod zemským povrchem

-          hlavní důvod rozdělení na pozemky – jen zcela konkrétní a přesně vymezená část zemského povrchu je věcí a jen jako taková je způsobilá být objektem vlastnického práva

-          někdy jsou i pozemky poměrně veliké, v minulosti se tomu říkalo „hony“ – dnes půdní bloky a díly půdních bloků (vytvářejí se podle toho, kdo je užívá)

-          musí být vymezeny jeho hranice a určena jeho poloha; vše se děje libovolně (např. hřiště na louce)

-          součástí pozemku jsou porosty a jejich neoddělené plody

parcela

-          pozemek, který je geometricky a polohově určen, označen parcelním číslem a zobrazen v katastrální mapě

-          je to speciální druh pozemku

-          parcelaci podléhá plocha celého území státu

-          možné změnit jen za předpokladů stanovených zákonem

-          jen pozemek v této podobě je způsobilým objektem vlastnického práva, jen k němu se mohou vztahovat věcná břemena a lze ho zapsat do KN

-          pozemek může být součástí parcely (např. pronájem části parcely) nebo pozemek může být tvořen více parcelami

nemovitost

-          pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem (nelze s nimi hýbat, aniž by došlo k jejich vážného poškození nebo zničení)

-          SZ nemá pojem nemovitá stavba, ale nejblíže se blíží trvalá stavba

-          Nemovité stavby označovány v KN evidenčním nebo popisným číslem

-          Je-li více staveb na jedné a téže parcele, zapisuje se do KN jen jedna (př. Obytný dům + garáž, stodola, …. – tyto jsou příslušenstvím), ale pokud by chtěla majitel prodat např. garáž, pak jedině s pozemkem a tato část parcely musí být oddělena

 

 

 

Předmět

-          Ekonomické vztahy spojené s přivlastňováním a přerozdělováním a užíváním půdy (majetkové vztahy) a výkonem pozemkové správy; především vztahy vlastnické a užívací

-          jde i o vztahy, které tuto činnost podmiňují a zajišťují ochranu půd y též jako složky ŽP

-          využívá se OZ s důrazem na specifika těchto vztahů, zejména vzhledem k tomu, že půdu nelze vyrobit

-          vztahy soukromoprávní a veřejnoprávní v jejich komplexnosti a jednotě

-          ingerence státu je zde silnější než u jiných věcí ® harmonizace způsobů využívání území; ochrana vztahů

-          vznik, změna a zánik – právní úkony (smlouva), úkony orgánů státu (územní rozhodnutí), v důsledku událostí (běh lhůty, smrt)

Prameny

-          Ústava (čl. 7) a Listina (zejména čl. 11) ® úprava vlastnictví, ochrany ŽP, využívání přírodních zdrojů

-          Zákony výlučně (např. zákon č. 139/2002 Sb. zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech) nebo převážně (např. stavební zákon – zejména v územně plánovací části) upravující pozemkové vztahy

-          Předpisy pozemkového práva: zákon o vyvlastnění, o půdě (upravuje vztahy k zemědělským pozemkům, restituce aj.; nejde o komplexní úpravu pozemkových vztahů), o Pozemkovém fondu ČR, o pozemkových úpravách, o KN, o lesích …….

-          OZ – dominantní postavení v majetkových vztazích k půdě

-          Předpisy správního práva, práva životního prostředí a jiných odvětví práva vztahujícími se též na půdu - horní zákon, vodní zákon, o ochraně přírody a krajiny, ……

Subjekty

-          FO a PO včetně samosprávných celků (obcí a krajů) a státu

-          Stát a obce a kraje vystupují v dvojím postavení

1. jako vlastník, uživatel = nositel majetkových práv a povinností k půdě
2. jako státní mocenský orgán nebo samosprávný orgán

 

 

 

-          Tyto se projevují ve společenských vztazích s půdou spojených a působí na tvorbu a aplikaci právních norem

-          nepostradatelná a nenahraditelná

-          ekonomická funkce: výrobní prostředek, rezervoár surovin, stanoviště;

-          funkce ekologická:  základní složka ŽP ® na stavu půdy jako složky ŽP je závislý sociální i ekonomický rozvoj

-          produkt přírody ® nelze vyrobit; její cena se neodvozuje z výrobních nákladů

-          omezená rozloha

-          nepřenosná ® lze jí využít jen v přírodních a společenských podmínkách území, kde se nachází

-          užíváním se neopotřebovává a nespotřebovává – výhoda vztahující se jen k zemskému povrchu; ale ne k užitné hodnotě (nerosty, úrodnost

-          polyfunkční charakter – jeden a ten samý pozemek je možné postupně nebo současně využívat k více účelům, pokud to zejména přírodní vlastnosti dovolují (zemědělství + myslivost)

 

 

 

tyto zvláštnosti se promítají i do pozemkových vztahů ® rozpory v pozemkových vztazích

1. mezi omezenou rozlohou půdy a rostoucími potřebami obyvatel (jejich počet roste)
2. mezi nutností ekonomického využívání půdy a ochranou jako složky ŽP
3. mezi různými způsoby využívání půdy v určitém území

 

-          tyto problémy mají vzrůstající tendenci a to v globálním měřítku

-          řešení za pomoci práva – vyvlastnění a nucené omezení práv, územní plánování, souhlasy a povolení; ochrana zemědělských a lesních pozemků

-          mohou vyústit v radikální řešení situace například pozemkovou reformou nebo nacionalizací půdy

 

tři roviny střetů rozporů

1. individuální X veřejný zájem  ® prosazení veřejného zájmu (např. omezení užívání lesa)
2. vzájemný střet veřejných zájmů ® nejčastěji ekonomického a ekologického
3. vzájemný střet individuálních zájmů ® zejména sousedské rozpory

 

 

 

Pojem

-          Účelová kategorizace půdy = třídění pozemků podle způsobu jejich  hospodářského a společenského využití

-          Toto třídění je důležité pro výkon práv vlastníka nebo uživatele a i pro pravomoci orgánů státní správy, neboť je právně relevantní

-          Jde o nástroj, jehož prostřednictvím stát usměrňuje využívání půdy a zajišťuje její ochranu

-          Dělení na užívání hlavní (vlastníkem) a vedlejší souběžné (osobou odlišnou od vlastníka k jinému účelu)

 

příčiny

-          polyfunkční charakter půdy: půda jako taková a každý pozemek má více možností z hlediska využití, ale je v daný moment na daném místě vždy možné jen jedno využití, a je nutné vyřešit, kdo a za jakých podmínek může toto využití měnit

-          potřeba harmonizace činností v území ® aby se jednotlivé způsoby využití v území se vzájemně neovlivňovaly tak, že jeden způsob využití bude negován jiným

-          potřeba ochrany půdy – zejména těch pozemků, jejichž vlastnosti mají nezastupitelnou ekonomickou a ekologickou funkci (les, zemědělské pozemky) ® přísnější podmínky změny využití

 

Kritéria třídění pozemků

1. přírodní vlastnosti půdy – jako hmotného substrátu země na daném pozemku a jeho poloha
2. přírodní a civilizační podmínky v nichž se pozemky nachází (např. klimatické podmínky)
3. veřejný zájem – na určitém způsobu využití půdy (nemusí vždy být v souladu se zájmem vlastníka; ve většině případů vlastník navrhuje změnu, ale ve veřejném zájmu mu nemusí být vyhověno; je možná změna i proti vůli vlastníka, většinou spojeno s vyvlastněním)

 

Systém třídění

druhy pozemků podle katastrálního zákona (§ 2) a přílohy vyhlášky jej provádějící

1. zemědělská půda

-          orná půda (pole s obilím)

-          chmelnice

-          vinice

-          ovocné sady (na rozdíl od zahrady musí být větší než ¼ ha)

-          zahrady (květiny, zelenina, stromy)

-          trvalé travní porosty

2. nezemědělská půda

-          lesní

-          vodní

-          zastavěné plochy a nádvoří

-          ostatní plochy

-          způsoby využití pozemků –bližší určení zejména u druhu ostatní plochy

 

Nástroje účelové kategorizace

1. územní plánování (ÚP)

Koncepční nástroje ÚP

a)       ÚP podklady – nezávazné

b)       Politika územního rozvoje

c)        Územně plánovací dokumentace

-          zásady územního rozvoje (kraj)

-          územní plán (obec)

-          regulační plán (část obce nebo kraje)

-          výsledek – závazný podklad směrem dolů a pro územní rozhodnutí

-          vytváří koncepci využití území, kde dochází k harmonizaci zájmů ekonomických, ekologických aj.

-          žádný z dokumentů nemá trvalou platnost

-          pomáhá skloubit různé pohledy na využití území

realizační nástroje

-          jsou to územní rozhodnutí (příp. souhlasy)

-          o umístění stavby § 79 SZ

-          o změně využití území § 80 SZ

-          regulační plán (ve stanoveném rozsahu může nahradit územní rozhodnutí o umístění stavby § 61/2 SZ)

-          jsou podmínkou pro změnu druhu pozemku

-          jakmile někdo žádá o územní rozhodnutí, žádá rovnou o změnu využití pozemku

-          získáním územního rozhodnutí nastává právo změnit druh pozemku, nemusí být realizována

-          územní rozhodnutí má platnost omezenou (2 roky s možností prodloužení), jinak nelze už změnit druh pozemku

-          dále se jedná i o územní opatření o stavební uzávěře a asanaci území

 

2. jiné nástroje

-          pozemkové úpravy (PÚ) – schválený návrh PÚ nahrazuje územní rozhodnutí ® zde dochází ke změně druhu pozemku (je povinnost užívat pozemek v souladu s novým druhem)

-          souhlas ke změně trvalých travních porostů na ornou půdu (vydává orgán ochrany zemědělského půdního fondu)

-          nařízení změny druhu zemědělské půdy (na trvalý travní porost)

-          rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (vydává báňský úřad podle horního zákona)

-          rozhodnutí o odnětí pozemku z plnění funkcí lesa – následuje po pravomocném územním rozhodnutí; nutné je i rozhodnutí orgánu státní správy lesa

 

 

 

realizace změny druhu pozemku

-          U všech významnějších kategorií půdy může ke změně stávajícího účelového určení dojít za účasti vlastníka pozemku, ale až na základě rozhodnutí (souhlasu) příslušného státního orgánu

-          Vlastník vázán účelovým určením ve výkonu vlastnických práv

-          Založeno na jednom účelovém určení a jeho postupné změně v jiné

-          vždy jen skutečnou změnou, s příslušným souhlasem

-          bez souhlasu při změně orné půdy na trvalý travní porost ® není třeba ani souhlas, ani územní rozhodnutí ® změna se pouze provede a ohlásí KÚ

-          územní rozhodnutí je přenosné na jinou osobu, ale má omezenou dobu platnosti na 2 roky (kromě rozhodnutí o ochranném území); doba může být prodloužena a nebo i zkrácena (odstoupením od záměru); váže se na pozemek (rozhodnutí in rem)

-          neuvážené změny účelového určení u pozemků lesních a zemědělských mohou mít nežádoucí dopady na ekonomiku a stav ŽP

-          územní rozhodnutí může být nahrazeno územním souhlasem (kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu bez podmínek)

-          pokud změnu vlastník provede, je povinen to ohlásit KN

užívání pozemku v rozporu se stanoveným druhem je sankcionovatelné (pokuta, povinnost provést rekultivaci, povinnost podat návrh na změnu)

 

Změna účelového určení pozemku

územní rozhodnutí

a)       o umístění stavby nebo zařízení

-          určuje se jím stavební pozemek a podmínky umístění stavby

b)       o změněn využití území

-          vymezí pozemek, stanoví nový způsob jeho využívání a podmínky

-          vyžaduje se k terénním úpravám, stanovení dobývacího prostoru, vymezení manipulačních a prodejních ploch a tržišť, hřbitovů a všechny změny druhu pozemku nad 300m2

c)        ostatní podpůrné rozhodnutí – o změněn stavby a změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu

-          ÚR o umístění stavby nebo změně využití území – pro použití zemědělské půdy pro nezemědělské využití

-          ÚR o využití území – změna druhů zemědělské půdy

-          Při použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům nebo lesních pozemků pro jiné účely je vydání rozhodnutí vázáno n a souhlas orgánu ochrany ZPF = závazné stanovisko

územní řízení

-          stavební úřad schvaluje navržený záměr, stanoví podmínky pro využití a ochranu území a další podmínky

-          na vydání územního rozhodnutí není právní nárok

-          závazným podkladem je vydaná územně plánovací dokumentace (absence není překážkou k vydání rozhodnutí)

-          regulační plán územní rozhodnutí může nahradit

-          jde o správní řízení, účastníky jsou osoby, jejichž práva mohou být dotčena rozhodnutím (vlastníci, sousedé), obec

další prostředky

-          souhlas ke změně trvalých travních porostů na ornou půdu

-          nařízení změny druhu zemědělské půdy z důvodu ochrany ŽP

-          rozhodnutí báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru

-          rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav

-          rozhodnutí orgánu státní správy lesa o odnětí pozemků z plnění funkcí lesa následující po ÚR

-          změna orné půdy na trvalý travní porost nepotřebuje nic

 

užívání v rozporu se stanoveným druhem

-          pokuta

-          povinnost provést rekultivaci

-          povinnost podat návrh na změnu

 

 

 

-          pramenem je stavební zákon a prováděcí vyhlášky k němu (podrobnější úprava řízení)

-          ÚP = státem organizovaná činnost, která slouží k vytváření komplexních předpokladů  pro výstavbu a udržitelný rozvoj území

-          Cílem je zajistit vyvážený stav podmínek pro příznivé ŽP, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území s dodržením principu trvale udržitelného rozvoje

-          Řeší funkční využití a prostorové uspořádání území

-          Snaha docílit soulad veřejných (ochrana přírodních kulturních a civilizačních hodnot území) a soukromých zájmů

-          Vychází z informací o stavu území, z poznatků přírodních, technických společenských a jiných vědních oborů ® znalost ŽP území, znalost dopadu změn

-          Aktuálnost dokumentů je stále prověřována a obnovována

-          Vytváří předpoklady pro změnu účelového určení půdy

 

Nástroje územního plánování

-          nástroje na sebe věcně i časově navazují a tvoří jednotlivé fáze územně plánovacího procesu

Koncepční nástroje ÚP

d)       ÚP podklady – nezávazné, odborný a technický podklad

-          územně analytické podklady – zjištění a vyhodnocení stavu území

-          územní studie - řeší podmínky využití území

e)       Politika územního rozvoje – stanoví pro celé území ČR požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování; v republikových, ale i přeshraničních a mezinárodních souvislostech; návrh připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje vláda ® právně závazná pro tvorbu územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území

f)         Územně plánovací dokumentace -

-          zásady územního rozvoje - kraj; návrh pořizuje KÚ, schvaluje zastupitelstvo a vydávají se jako opatření obecné povahy; plochy a koridory nadmístního významu

-          územní plán – obec; navrhuje OÚ a schvaluje zastupitelstvo; stanoví urbanistickou koncepci obce, uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury; OOP

-          regulační plán (část obce nebo kraje) – pořízení a schválení přísluší zastupitelstvu obce nebo kraje nebo Ministerstvu obrany (pro vojenské újezdy); podrobné podmínky využití pozemků, umístění staveb, ochrana území aj.

-          výsledek – závazný podklad směrem dolů a pro územní rozhodnutí

-          vytváří koncepci využití území, kde dochází k harmonizaci zájmů ekonomických, ekologických aj.

-          žádný z dokumentů nemá trvalou platnost

-          pomáhá skloubit různé pohledy na využití území

-          vzájemně jsou pro sebe závazné „od nižšího k vyššímu“ a návrhy podléhají předběžnému posouzení orgánů vyšších nástrojů

-          možná účast dotčených orgánů, vlastníků pozemků a staveb, veřejnosti

realizační nástroje

-          právně závazným způsobem řeší umisťování staveb, změny ve využití území a ochranu některých důležitých zájmů v území

-          jsou to územní rozhodnutí (příp. souhlasy)

-          o umístění stavby § 79 SZ

-          o změně využití území § 80 SZ

-          regulační plán (ve stanoveném rozsahu může nahradit územní rozhodnutí o umístění stavby § 61/2 SZ)

-          jsou podmínkou pro změnu druhu pozemku

-          jakmile někdo žádá o územní rozhodnutí, žádá rovnou o změnu využití pozemku

-          získáním územního rozhodnutí nastává právo změnit druh pozemku, nemusí být realizována

-          územní rozhodnutí má platnost omezenou (2 roky s možností prodloužení), jinak nelze už změnit druh pozemku

-           

-           

 

Územně plánovací dokumentace -

-          Typy se liší velikostí území a svým obsahem, kompetencí orgánů

zásady územního rozvoje

-          Území kraje

-          návrh pořizuje KÚ, schvaluje zastupitelstvo kraje a vydávají se jako opatření obecné povahy

-          pro plochy a koridory nadmístního významu

-          jsou závazné pro územní plán

-          návrh musí být před schválením posouzen Ministerstvem pro místní rozvoj kvůli souladu s Politikou územního rozvoje

územní plán

-          území obce

-          navrhuje OÚ na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiné osoby; schvaluje zastupitelstvo, vydává se formou OOP

-          stanoví urbanistickou koncepci obce, uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury;

-          návrh musí být před schválením posouzen KÚ pro soulad se zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje

regulační plán

-          část obce nebo kraje

-          pořízení a schválení přísluší zastupitelstvu obce nebo kraje nebo Ministerstvu obrany (pro vojenské újezdy)

-          podrobné podmínky využití pozemků, umístění staveb, ochrana území aj.

-          jde o koncepční nástroj, který v zastavěném území ve schváleném rozsahu nahrazuje územní rozhodnutí

-          soulad návrhů přezkoumává sám pořizovatel

 

 

Viz. výše

 

 

 

-          specifičnost pozemkového vlastnictví dána povahou půdy – především její omezenou rozlohou, nevyčerpatelností

-          vyjadřuje nepřímý předmět (objekt) vlastnictví jako společenského vztahu (pozemek) a zároveň je v něm zdůrazněna specifičnost obsahu tohoto vlastnictví

-          v ekonomickém smysli dochází k přisvojování užitné hodnoty půdy jejím užíváním, tj. činností, která probíhá na zemském povrchu, nebo i pod či nad ním  a která též spočívá v přisvojování si plodů půdy a přírodního bohatství s půdou spojeného

-          vlastnické právo k půdě = pozemkové vlastnictví ® jde o odraz statický, zachycující jen okamžitý stav

-          pozemkové vlastnictví v objektivním smyslu – soubor právních předpisů upravujících oprávnění pozemkového vlastníka ® vznik, zánik, obsah a rozsah oprávnění a povinností pozemkového vlastníka

-          pozemkové vlastnictví v subjektivním smyslu – oprávnění pozemkového vlastníka

 

objekt pozemkového vlastnictví

-          konkrétní individualizovaná část půdy = pozemek v podobě parcely

-          pokud by mělo vlastnické právo vzniknout k pozemku jako části parcely, musela by být vytvořena parcela nová

-          objektem jsou i součásti pozemku (porosty, plody, pokud nedojde k oddělení)

-          stavby nejsou součástí pozemku (§ 120/2 OZ)

-          permanentní proces slučování / dělení pozemků

-          fyzické slučování / dělení

-          právní dělení / slučování

-          teoreticky možné i horizontální dělení půdy (jednotlivé vrstvy mohou mít rozdílné vlastníky, viz. např. vlastnictví k nerostům)

 

subjekt pozemkového vlastnictví

-          FO nebo PO a stát, obec, kraj, cizinec

-          Nabývání cizinci je omezené (nelze nabývat vlastními právními úkony), ale postupně se zmírňují podmínky (devizový zákon)

-          Pozemek je buď ve výlučném vlastnictví 1 osoby, nebo ve spoluvlastnictví více osob (bezpodílové spoluvlastnictví u manželů)

-          Zvláštní zákon by mohl stanovit, že určité pozemky mohou být pouze ve vlastnictví státu, obce či určených PO – čl. 11 odst. 2 LZPS

-          Celková výměra půdy, kterou může vlastnit jedna osoba, není omezena

-          Některé osoby nemohou získávat pozemky přímo z vlastnictví státu

 

Obsah subjektivního práva pozemkového vlastnictví

-          § 123 OZ, na rozsah a obsah oprávnění působí zvláštnosti půdy

oprávnění vlastníka užívat

-          užíváním půdu nelze opotřebovat a spotřebovat

-          zahrnuje právo užívat i prostor nad a pod zemským povrchem

-          omezení vlastníka ve svobodné volbě využití pozemku (dle druhu pozemku)

-          oprávnění užívat může být a často je za určitých podmínek omezeno

-          zvláštní omezení z tzv. sousedských vztahů (§ 127 OZ) a věcných břemen

-          oprávnění užívat není povinností, pokud nepůsobí újmu (např. starost o lesy)

oprávnění nakládat s pozemkem

-          převést vlastnické právo na jinou osobu

-          přenechat užívací právo k pozemku

-          odkázat pozemek v závěti

-          zřídit k pozemku věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo jako věcná práva, anebo se smluvně zavázat na svém pozemku něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco na něm konat

-          omezení dispozice s pozemky ve vlastnictví státu, převod na devizové cizozemce …..

oprávnění držet

-          předpoklad ostatních oprávnění

-          chráněna držba proti neoprávněným zásahům (např. nelze chránit majitele lesa před vstupem na pozemek, protože tento vstup je zaručen zákonem)

spoluvlastnictví

-          všechna základní oprávnění, která jsou obsahem vlastnického práva – s odrazem zvláštností půdy

-          podílové spoluvlastnictví FO a PO i státu ve všech vzájemných relacích

-          bezpodílové spoluvlastnictví v rámci SJM

-          rozhodování dle většiny podle podílů; uplatňování práv k celému pozemku

-          předkupní právo u zcizování podílu

 

 

V průběhu minulého století převratný vývoj pozemkového vlastnictví v ČR:

1. období tzv. 1. pozemkové reformy (1919 – 1935)

-          představa, že dojde ke spravedlivějšímu rozdělení pozemků, zejména šlechtické půdy

-          byl to následek 1.světové války, kdy byl hlad po půdě (tedy i hlad jako takový a půda skýtala prostředek k obživě)

-          prof. Pekař označil tuto reformu za spiknutí agrárníků se socialisty

-          podstatou byla konfiskace majetku Habsburků, odstavení a zabrání velkostatků

-          byla stanovena limitní výměra půdy na jednu osobu (150ha zemědělské, 250ha ostatní)

-          vše navíc podléhalo tzv. záboru, tedy nucenému výkupu (náhradu měla stanovit vláda, ale žádný předpis nevydala, a tak se zabíralo bez náhrady)

-          bylo možné žádat o odložení, a tak mnohé pozemky zůstaly původním pozemkům

-          byla přerušena z důvodu nedostatku vhodných zájemců, protože neměli peníze

2. období 2. pozemkové reformy (1945 – 1950)

-          má tři etapy ® 1945 vydání prezidentských dekretů o konfiskaci majetku určitých osob (vyvlastnění bez náhrady a přímo ze zákona)® 1947 vydání zákona o revizi 1. pozemkové reformy (realizace té první pozemkové reformy, její důsledné provedení) ®

3. období pozemkového vlastnictví za „socialismu“ (1948 – 1990)

-          1968 zákon o nové pozemkové reformě (omezila se výměra pro jednu osobu na 50ha, a když sama nehospodařila, mohlo se sebrat všechno; zemědělská družstva mohla využívat cizí pozemky – tzv. právo družstevního užívání)

-          došlo ke degradaci vlastnického práva, jeho obsah se vytratil a vlastnické právo zůstalo holé (bez obsahu)

-          cílem bylo, aby veškerá půda byla převedena do vlastnictví státu (i dědictví schvalovalo družstvo)

4. období restituce a privatizace pozemkového vlastnictví (1991 dosud)

-          naopak odstátňování pozemků

-          restituce je taky privatizace, jde o nápravu chyb ze zákonných důvodů

-          hlavním právním předpisem je Zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě (zákon o půdě) + 95/1999 o převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu

5. současný stav pozemkového vlastnictví v ČR

-          čl. 11 LZPS – právo každého vlastnit majetek + vlastnické právo všech vlastníků pozemků má stejný zákonný obsah a ochranu + vlastnictví nesmí být zneužito

-          OZ č. 40/1963 Sb. – celková úprava vlastnického práva, včetně podílového spoluvlastnictví a SJM, věcná břemena, zástavní právo, odpovědnost za škodu, dědění, smlouvy = má funkci obecného předpisu

-          Pozemkové vlastnictví státu – zvláštní zákony (zejm. o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích), o státním podniku, o Pozemkovém fondu ČR)

-          Pokračuje proces oddělování vlastnického práva a užívacích práv, ale již na základě smlouvy

 

 

 

období tzv. 1. pozemkové reformy (1919 – 1935)

-          představa, že dojde ke spravedlivějšímu rozdělení pozemků, zejména šlechtické půdy

-          byl to následek 1.světové války, kdy byl hlad po půdě (tedy i hlad jako takový a půda skýtala prostředek k obživě)

-          prof. Pekař označil tuto reformu za spiknutí agrárníků se socialisty

-          podstatou byla konfiskace majetku Habsburků, odstavení a zabrání velkostatků

-          zákon o obstavení velkostatků

-          zákon záborový - byla stanovena limitní výměra půdy na jednu osobu (150ha zemědělské, 250ha ostatní); nškteré pozemky byly vynechány (obecní, zemský aj.)

-          zákon o Pozemkovém úřadě – vytvořil speciální orgán pro provádění reformy

-          přídělový zákon – přidělovaná půda měla pro přídělce  a jeho rodinu vytvořit soběstačný zemědělský celek

-          vše navíc podléhalo tzv. záboru, tedy nucenému výkupu (náhradu měla stanovit vláda, ale žádný předpis nevydala, a tak se zabíralo bez náhrady)

-          zákon náhradový – poskytována náhrada dle cen 1913

-          bylo možné žádat o odložení, a tak mnohé pozemky zůstaly původním pozemkům

-          byla přerušena (spíše ukončena) z důvodu nedostatku vhodných zájemců, protože neměli peníze

 

období 2. pozemkové reformy (1945 – 1950)

-          začíná bezprostředně po skončení 2.světové války a končí koncem 50.let

-          má tři etapy:

-          ® 1945 vydání prezidentských dekretů o konfiskaci majetku Němců, Maďarů a kolaborantů a zrádců (vyvlastnění bez náhrady a přímo ze zákona); jedním z dekretů ex lege konfiskován majetek zemědělský  a dalším byl tento majetek přidělován za přídělovou cenu; fungoval zde Národní pozemkový fond při Ministerstvu zemědělství

-          ® 1947 vydání zákona o revizi 1. pozemkové reformy - realizace té první pozemkové reformy, její důsledné provedení; zahrnul i dříve vypuštěný majetek; jinak platily předpisy první pozemkové reformy

-          ® 1948 zákon o nové pozemkové reformě až po únorovém převratu se zásadou, že „půda patří těm, kdo na ní pracují“ (hranice pozemkového vlastnictví snížena na 50ha)

-          výše náhrady za zabranou půdu (ne u první fáze) měla být určena dalším předpisem, ale ten nebyl přijat  apůda tak nebyla nikdy proplacena

 

 

 

-          pozemkové vlastnictví „za socialismu“

-          na začátku se ještě uskutečňovala druhá pozemková reforma

-          tzv. rozhodné období pro nápravu spáchaných křivd

-          dogma o nutnosti zespolečenštění (zestátnění) výrobních prostředků

-          ale pracující rolníky nebylo možné vyvlastnit, byli to spojenci dělnické třídy ® zespolečenšťování půdy v individuálním vlastnictví jako předmětu užívání (přechod do užívání zemědělských družstev, státních podniků…)

-          zavedení různých druhů a forem vlastnictví ® preference státního vlastnictví, uznávání vlastnictví družstevního a osobního, potlačování vlastnictví soukromého

-          cílem bylo, aby veškerá půda byla převedena do vlastnictví státu (i dědictví schvalovalo družstvo)

-          zákon o Jednotných zemědělských družstvech – právo družstevního užívání pozemků, bezplatné, ze zákona, časově neomezené; zánik jen převodem do státního vlastnictví

-          dalšími předpisy zavedena jiná užívací práva – právo užívání půdy k zajištění výroby a právo užívání lesních pozemků k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa

-          vlastníkovi tak zbylo jen právo pozemek zcizit, ale bez užívacího práva (kromě převodu do státního vlastnictví) = tzv. holé vlastnictví  (nudum proprietas)

-          užívání zemědělských pozemků svými vlastníky bylo jen ojedinělé a spíše trpěné; jinak se užívaly jen pozemky pro osobní užívání (stavba domu, chaty, garáže, užívání zahrádky)

-          smluvní převody pozemků v soukromém vlastnictví podléhaly souhlasu okresního národního výboru a registraci státním notářstvím (ale ne u převodů do socialistického vlastnictví)

-          jinak omezen i převod nezastavěných stavebních pozemků – jen na stát nebo příbuzné

-          zásada nezcizitelnosti státní půdy ® zvláštní užívací práva

 

 

 

-          Jednalo se naopak o odstátňování pozemků

-          Až na ojedinělé případy je uzavřena, kromě restituce církevního majetku

-          Lesní půda byla většinou z privatizace vynechána

-          Upraveno množstvím předpisů, nekoordinovaně; zahrnut zejména majetek nemovitý, výjimečně movitý

-          Důležitý je i ústavní zákon, který vyhlásil r. 1990 rovnost všech forem vlastnictví

-          restituce je taky privatizace, jde o nápravu chyb ze zákonných důvodů

restituce pozemkového vlastnictví

-          cílem bylo obnovení vlastnického práva k majetku osobám, kterým bylo v minulosti odňato a to za účelem zmírnění následků majetkových křivd (nebo poskytnutí náhrady)

restituce majetku FO

-          zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd ® vydání domovního majetku a jeho pozemků

-          zákon o mimosoudních rehabilitacích ®návrat majetku odňatého v důsledku křivd způsobených občanskoprávními úkony, správními akty nebo jinými protiprávními postupy netýkal se zemědělského majetku

-          zákon o půdě ®vydání zemědělské a lesní půdy a obytných, hospodářských a jiných staveb, patřících k původní zemědělské usedlosti, včetně jimi zastavěných pozemků + poskytování náhrady za nevydané nemovitosti a odňatý movitý majetek; zrušení zvláštních užívacích práv k půdě a jejich náhrada nájmem; rozšířil velmi okruh oprávněných osob a vázal způsobilost na státní občanství ČR; zřídil pozemkové úřady u okresních úřadů a Mze (ten je dodnes); vlastnické právo vzniklo PM rozhodnutí, zápis do KN jen deklaratorní; stanoví i možnost poskytnout náhradu naturální nebo i finanční

-          zákon upravující některé otázky související se zákonem o půdě ® rozšířil restituční tituly; zpřísnil způsobilost oprávněných osob, prolomil tzv. rozhodné období

-          zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem ® rozhodné období posunuto do r.1938

-          ve vydaných pozemcích měla největší zastoupení zemědělská půda a lesní půda

restituce majetku PO

-          majetek obcí – restituce se vztahovala na tzv. historický majetek obcí; vlastnické právo přešlo na obec ex lege; zápis do KN jen deklaratorní

-          majetek tělovýchovných organizací – jednalo se o československou obec sokolskou a jiné; vlastnické právo vzniklo dohodou anebo rozhodnutím

-          majetek církví – restituce založena na konkrétním výčtu vráceného majetku; pozemky jsou „zablokovány“ zákonem o půdě tak, aby se nedaly zatím převést na nikoho jiného než církve, dokud nebude vydán předpis

privatizace pozemkového vlastnictví

-          = organizovaný způsob převodu majetku státu na jiné osob s cíle alespoň zmenšit celkový rozsah veškerého a zvlášť určitého majetku ve vlastnictví státu

-          restituce se liší účelem (náprava křivd) a oprávněnými osobami (užší výběr)

-          přednost měla restituce

-          zákony o malé a velké privatizaci

-          pozemky privatizovány jen spolu se stavbami

-          pozemky ostatní privatizovány zákonem o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby

 

 

 

-          v ČR nelze nabýt do vlastnictví originárně (okupací), ale jen od jiného vlastníka, protože již každý pozemek má svého vlastníka

-          pozemek, jehož vlastník není znám není věcí skrytou nebo ztracenou, ale jedině opuštěnou, na základě různých předpisů je presumováno státní vlastnictví s možností doložení opaku

-          důkaz o splnění podmínek nabytí vlastnictví je předpokladem pro zápis do KN

vznik

-          na základě smlouvy – výrazem oprávnění vlastníka pozemek zcizit; uazvírají se dle OZ kupní, darovací a směnná smlouva, nebo smlouvy vypořádací (podílové spoluvlastnictví aj.); musí být písemná, porjevy vůle na stejné listině; nutný konstitutivní zápis formou vkladu do KN

-          děděním – vznik vlastnického práva ve prospěch FO nebo PO; nabývá e ke dni smrti zůstavitele; vznik vlastnického práva potvrzuje soud; provádí se záznam do KN (pozn. Dohoda o vypořádání dědictví nebo podílové spoluvlastnictví)

-          vydržením – k pozemkům a stavebním nemovitostem nepřetržitou, dlouhodobou a oprávněnou držbou osobou, která věc užívala, ale dosud nevlastnila ® doba 10 let, dobrá víra (možný zápočet doby držby více lidí v dobré víře po sobě); vlastnictví vzniká splněním podmínek po uplynutí doby; dokázání NZ se souhlasem vlastníka nebo určovací žalobou; lze vydržet i pozemek, který je jen součástí parcely

-          rozhodnutím státního orgánu – rozhodnutím soudu (zrušení a rozdělení spoluvlastnictví, rozhodnutí o prodeji nemovitostí); nebo rozhodnutím správního úřadu (vyvlastnění, vydání nemovitosti pozemkovým úřadem; rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemkům); vznik ke dni PM rozhodnutí, do KN jen deklaratorní záznam

-          ze zákona – osobám s právem osobního užívání a obcím po roce 1989; konfiskace, nacionalizace; vznik účinností zákona

nabývání vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví státu smlouvou

-          převody za účelem poskytnutí restituční náhrady – náhrada za pozemky,které nebylo možné vrátit v restituci; uzavírá se smlouva mezi oprávněným a Pozemkovým fondem; je možný i převod lesních pozemků, pokud má podnik hospodařící s lesy (státní podnik Lesy ČR)  smlouvu s Pozemkovým fondem

-          převody pozemků zemědělských a lesních spravovaných Pozemkovým fondem

® zemědělské pozemky: může je získat FO občan ČR nebo EU, obec, PO vlastník nemovitostí na pozemcích, osoba oprávněná k náhradě, veřejná vysoká škola zemědělská a lesní; zemědělské pozemky jsou určeny k převodu zásadně všechny; preferované osoby: obe, nájemci, uživatelé zahrádek, sousedé; smlouvu uzavírá Pozemkový fond

® lesní pozemky: může je získat jen obec nebo vysoká škola; lesní pozemky určeny k převodu jen výjimečně, pozitivním výčtem; smlouvu uzavírá PO, která má k lesům právo hospodaření (většinou státní podnik Lesy ČR)

® převody na vysoké školy a obce je bezúplatný

® převod ostatních pozemků – podle zákona o majetku ČR, pokud se stane pozemek trvale nepotřebným nebo vláda povolí výjimku; smlouva musí být zpravidla schválena MF

® ke vzniku vlastnického práva dojde vkladem do KN

Zánik

-          může být pouze relativní = změnou osoby vlastníka (absolutní zánik není možný, protože půda nezanikne)

 

 

Viz. výše

 

 

 

-          zvláštní předpisy upravují podmínky a způsob užívání a nakládání s majetkem ve vlastnictví státu, včetně určení osob, které jsou k tomu způsobilé

o    zákon 219/2000, o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích – právo hospodařit s příslušným státním majetkem přísluší organizační složce státu, která je potřebuje k plnění funkcí státu nebo úkolů v rámci své působnosti, taková osoba může převádět pozemky do vlastnictví jiné osoby, pokud se pro ni staly trvale nepotřebnými

o    zákon 77/97, o státním podniku, podnik může se schválením zakladatele nakládat s pozemky jako s tzv.určeným majetkem

o    zákon 569/91, o Pozemkovém fondu ČR, zřizuje Fond jako PO, zákon o půdě ho pověřil správou tzv.zemědělského majetku, při výkonu správy postupuje Fond podle ustanovení obou zákonů, sám svěřený majetek neužívá, stará se o jeho využití až do doby, kdy jej získá do vlastnictví jiná osoba restitucí, privatizací nebo převodem na základě smlouvy uzavřené s Fondem, Fond je účastníkem restitučního řízení, oprávněné osoby u něj uplatňují nárok na náhradní pozemky

 

 

viz. výše

 

 

 

-          = mocenský zásah státu do vlastnického práva, který má za následek jeho nucené odnětí nebo omezení ve prospěch státu nebo i jiné osoby

-          institut vyvlastnění v českém právu slouží k získávání pozemků a práv k nim, za předpokladu, že je nelze získat jinak a děje se tak ve veřejném zájmu ® krajní, ale nezbytný nástroj přerozdělování půdy

-          nedotknutelné panství vlastníků nad pozemky by mohlo zablokovat uspokojení důležitých společenských zájmů

-          důležitou roli hraje i nezastupitelnost pozemků – pro vodní díla, těžba nerostů, trasa dálnice ….

-          zákon 184/2006, o odnětí nebo omezení vlastnického práva – první samostatný vyvlastňovací předpis, obecný předpis upravuje podmínky a řízení o vyvlastnění + jednotlivé vyvlastňovací normy obsažené v různých právních předpisech (zpravidla obsahují jen účel, pro který lze vyvlastnit, výjimkou je zvláštní zkrácené vyvlastnění pro účely obrany státu v době ohrožení státu nebo válečného stavu – samostatně upraveno zákonem o zajištění obrany ČR – rekvizice i movitých věcí)

-          základ platné právní úpravy je v článku 11/4 LPS – veřejný zájem, na základě zákona, za náhradu, za stejných podmínek připouští vyvlastnění §128/2 OZ

-          za vyvlastnění lze považovat též nucenou výměnu vlastnického práva nebo zřízení nebo zrušení věcného břemene na základě zákona 139/2002 o pozemkových úpravách

předmět vyvlastnění

-          podle stavebního zákona pozemky, stavby a práva  (vlastnické právo a věcná břemena) k nemovitostem, pokud jsou potřebná k účelům stanoveným v zákoně

předpoklady vyvlastnění

-          veřejný zájem – musí být vždy prokázán způsobem, který určuje zákon, musí být prokázána převaha zájmu na dosažení zákonem stanoveného účelu nad zájmy zachování práv vyvlastňovaného

-          zákonem stanovený účel – uspokojení takové potřeby, která je výslovně uvedena ve zvláštním zákoně (podle SZ např. veřejně prospěšná opatření proti povodním a jiným přírodním katastrofám, stavby a opatření k zajištění bezpečnosti státu atd.)

cíl vyvlastnění – realizace zákonem stanoveného účelu prostřednictvím

-          odnětí vlastnického práva a přechod vlastnického práva na jinou osobu – vyvlastnit lze každé osobě, i státu, přejít může také na kohokoliv, kdo je ve veřejném zájmu způsobilý realizovat stanovený účel

-          omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene

-          zrušení věcného břemene

 

zásady (podmínky) vyvlastnění

-          preference dohody – subsidiární povaha, krajní prostředek, nutné je seznámení vyvlastňovaného s účelem vyvlastnění nejméně 6 měsíců předem a lhůta alespoň 60 dní k přijetí návrhu, důkaz o splnění součástí vyvlastňovacího návrhu

-           nezbytný rozsah a intenzita zásahu do práv –nelze odnímat, pokud lze účelu dosáhnout omezením, pouze na nezbytnou výměru pozemku (pokud by ale vyvlastněný nemohl užívat zbylou část, nebo by ji mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se na jeho žádost vyvlastnění i na tuto část)

-          soulad s cíli a úkoly územního plánování, pokud se vyvlastněním sledují změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umisťování staveb a jejich změn; pozemek nelze vyvlastnit, pokud je schválenou územně plánovací dokumentací určen k jinému využití, než k jakému je chce získat vyvlastnitel

-          výlučně za náhradu – v penězích, ve výši obvyklé ceny stanovené znaleckým posudkem, možná dohoda na náhradě v jiném pozemku nebo stavbě; u zřízení věcného břemene, poskytuje se náhrada ve výši ceny těchto práv

-          možnost zrušení (revokace) vyvlastnění – s užíváním nemovitosti musí být pro daný účel započato ve lhůtě stanovené vyvlastňovacím úřadem (max. 2 roky od PM), před uplynutím lhůt vznikne důvod pro revokaci zrušením územního rozhodnutí, které určilo využití nemovitosti pro daný účel, dalším důvodem revokace je nezaplacení náhrady, k revokaci dochází na návrh vyvlastněného

 

řízení o vyvlastnění

-          řízení je nezbytným předpokladem pro vydání rozhodnutí

-          příslušným vyvlastňovacím úřadem je obecní úřad obce s rozšířenou působností, Magistrát hl.m.Prahy a magistráty statutárních měst, v jehož obvodu se vyvlastňovaná nemovitost nachází

-          zahajuje se na návrh vyvlastnitele ® musí prokázat splnění zákonem stanovených podmínek, jinak vyvlastňovací úřad žádost zamítne

-          jde o správní řízení, postupuje se podle SŘ, pokud není v zákoně o vyvlastnění stanoveno jinak

-          účastníky řízení - vyvlastnitel a vyvlastňovaný, osoby oprávněné z věcného břemene k dotčené nemovitosti a nájemce nemovitosti

důsledky vyvlastnění (PM rozhodnutí)

-          přechod vlastnického práva na vyvlastnitele nebo je v jeho prospěch zřízeno věcné břemeno, nebo jsou omezena nebo zrušena stávající věcná břemena,

-          zánik veškerých zástavních, podzástavních a zajišťovacích práv k dotčené nemovitosti, nájmu, věcných břemen váznoucích na nemovitosti, pokud u nich veřejný zájem nevyžaduje, aby danou nemovitost nadále zatěžovaly,

-          nezaniká nájem k bytu

 

 

 

Příčiny omezení

-          už LZPS stanoví, že vlastnictví zavazuje a že je možné vyvlastnění

-          toto omezení vlastnictví k půdě je širší než k jiným předmětům

-          spočívá ve zvláštnostech a společenském významu půdy

-          je třeba uspořádat sousedské vztahy mezi vlastníky a uživateli sousedních nemovitostí ® nutno omezit tak, aby nebyl nadmíru omezen nebo dokonce vyloučen výkon vlastnického práva jiných; sousedstvím není jen společná hranice pozemků; založeno na principu reciprocity

-          výkon oprávnění souběžných (vedlejších) uživatelů téhož pozemku (např. na poli se pěstuje zemědělský produkt, jsou na něm věcná břemena cesty, praktikuje se zde lov, vede pod ním nějaká roura aj.)

-          veřejný zájem na ochranu půdy a s ní spojených hodnot a také lidského zdraví ® nelze volně měnit způsob využití pozemku, povinnost strpět něco přímo ze zákona kvůli zajištění ochrany půdy a s ní spojených hodnot

 

Prameny

-          čl 11/3,4 LZPS – vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých (sousedé), nesmí být zneužito v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy (například ochrana vod, nerostného bohatství, přírody) + nucené omezení či vyvlastnění je možné ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu (většinou na základě individuálního správního aktu nebo přímo zákonem) ® pouze na základě zákona

-          § 123, 127, 128 a další OZ – vlastník v mezích zákona oprávněn užívat předmět svého vlastnictví ® úprava sousedských vztahů, věcná břemena aj.

-          zvláštní právní předpisy – stavební zákon, o ochraně přírody, o vodách, lesní, o ochraně zemědělského půdního fondu

 

podstata omezení

-          povinnost vlastníka pozemku (nemovitosti) něčeho se zdržet, něco strpět, něco konat a to ve prospěch vlastníka jiného pozemku nebo určité osoby nebo ve veřejném zájmu (buď pro všechny vlastníky nebo oprávněné osoby na určitém území)

 

Právní formy omezení

-          smluvní závazek (omezení toliko mezi stranami) –není předepsána žádná forma, jen musí mít základní náležitosti právního úkonu dle OZ; někdy mohou vznikat i konkludentně; tyto závazky nepřechází na právního nástupce

-          věcné břemeno – viz. dále

-          veřejné užívání a jiná veřejnoprávní oprávnění – založena veřejnoprávními předpisy nebo rozhodnutím

 

Omezení z důvodů ochrany určitého veřejného zájmu

-          upraveno předpisy pozemkového, správního práva a práva ŽP

-          chrání se jak ŽP, tak i ekonomické a jiné sociální zájmy

-          vztahují se na pozemky dle účelového určení, na zvláštní územní ochranu

-          ochrana půdy samé (zejména zákon o lesích, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu)

-          ochrana hodnot s půdou spojených (vody, odpady,…)

-          ochrana zájmu na vytvoření předpokladů udržitelného rozvoje a jiných veřejných zájmů deklarovaných např. stavebním zákonem (územní plánování), horním zákonem aj.

-          k omezení dochází ze zákona nebo rozhodnutím příslušného orgánu na základě zákonného zmocnění

 

Náhrada za omezení vlastnického práva

-          je ústavním principem (čl. 11/4 LZPS)

-          uplatňuje se u omezení přesahujících rámec ústavních povinností vlastníka (čl. 11/3 LZPS) – tato omezení se týkají všech vlastníků (zákaz zneužití, výkon bez poškozování práv druhých…)

-          princip spravedlivé náhrady se postupně zavádí i u omezení ze zákona (§ 39/9 z. o vodách, § 58 z. o ochraně přírody a krajiny, § 36/3 lesního z.)

-          kritéria pro omezení bez náhrady nejsou zatím přesně stanovena, náhrada se však poskytuje v případech stanovených zákonem

-          neposkytuje se náhrada, pokud například nedostanu povolení ke stavbě domu na chráněném území aj.

-          náhrada se poskytuje za omezení, která se týkají jen některých vlastníků = vyrovnání postavení

náhrada za omezení se nesmí zaměňovat za náhradu škody, protože škoda je vždy protiprávní stav, i když vznikne z povolené činnosti

 

 

 

sousedské vztahy

-          zčásti jde o věcná břemena ze zákona a zčásti o omezení vlastnického práva ve veřejném zájmu; lze doplnit konkrétními věcnými břemeny a smluvními závazky

-          tvoří základní rámec též pro rozhodování soudů

-          úpravě těchto vztahů dohodou se nekladou meze

-          sousedé mohou být i vlastníci pozemků vzdálenějších, které nemají společnou hranici (judikoval ÚS)

generální klauzule § 127/1 OZ

-          povinnost zdržet se obtěžování nad míru přiměřenou poměrům a vážného ohrožování výkonu práv jiných

demonstrativní výčet omezení vlastníka

-          u ohrožení cizího pozemku nebo stavby – zákaz úpravy svého pozemku nebo stavby tak, aby byl ohrožen pozemek nebo stavba souseda

-          u imisí – hluk, prach, popílek, kouř, plyny, páry, pachy, odpady, světlo, stín, vibrace;  stanoví to předpisy o ochraně ŽP a veřejného zdraví

-          u pohybu chovných zvířat – zákaz nechat je vnikat na sousední pozemek

-          u odstraňování podrostů a převisů – kořeny a větve se nesmí odstraňovat v nevhodném období

-          oplocování svého pozemku – není dnes povinnost oplocovat; povinnost oplotit může stanovit soud

-          umožnění vstupu na svůj pozemek a stavbu – na nezbytnou dobu a v nezbytné míře, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb

 

 

 

-          jedná se o věcná práva ® na rozdíl od omezení jen mezi smluvními stranami přecházejí na právní nástupce, tak aby tato omezení a oprávnění nebyla ohrožována každou změnou vlastníka

-          zavedena OZ z roku 1950 ® OZ 1964 zredukoval jejich vznik jen ze zákona a zakázal je ve vztahu k nemovitostem státním ® 1982 znovu zavedena ® 1991 odstraněna všechna omezení

-          mohou být spojena buď s konkrétní nemovitostí nebo osobou

-          subjektem může být FO, PO i stát

-          soukromoprávní podstata věcných břemen (porovnání s obdobnými veřejnoprávními omezeními) – mohou existovat jen v mezích OZ, ale pokud už vznikne na základě veřejnoprávního předpisu, už nejde o věcné břemeno

-          nutnost vkladu do KN

-          je zde nutný konkrétní objekt (pozemek), ke kterému se povinnost váže a také konkrétní oprávněné subjekty

-          vznikají smlouvou, rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy

-          obsah věcných břemen (konkrétní povinnosti vlastníka a oprávnění jiného vlastníka či osoby) – neměl by se příčit účelu věcných břemen (tedy neměl by vlastníku ve výkonu práv zamezit, ale jen ho omezit)

-          smlouvy mohou mít rozvazovací podmínku (např. věcné břemeno na odběr vody ze studny může zaniknout při vybudování veřejného vodovodu v obci)

-          stará věcná břemena ze zákona vznikala bez náhrady a zavazují i právní nástupce; jedná se například o vedení nějakého potrubí aj.

právní formy vzniku

o    ze zákona – ex lege účinností zákona (např. vstup do lesa) nebo až poté, kdy nastanou zákonem předpokládané skutečnosti (změna účelového určení pozemku) (pozn.význam má zákon o pozemních komunikacích – přístupové cesty nemají povahu věcných břemen)

o    rozhodnutím příslušného orgánu (soud – rozdělení spoluvlastnictví, řízení práva cesty, správní úřad – vyvlastnění, vydání v restituci) – na základě zmocnění zákona, jako poslední možnost úpravy vztahů

o    děděním na základě závěti nebo schválenou dohodou dědiců – usnesením potvrzuje soud

o    vydržením – délka držby + dobrá víra stejně jako u vlastnického práva

o    na základě písemné smlouvy + vklad do KN

právní formy zániku

o    ze zákona – pro trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám (např. ztráta vody ve studni)

o    rozhodnutím – vznikne-li hrubý nepoměr; lze VB i omezit za náhradu

o    na základě smlouvy

o    smrtní FO nebo zánikem PO – pokud je vázáno ke konkrétní osobě

o    uplynutím doby

o    splynutím oprávnění a povinnosti

o    splněním rozvazovací podmínky

o    promlčením (§ 109 OZ) – není-li po dobu 10ti let vykonáváno

 

 

 

-          právní prostředky, na jejichž základě jiná osoba než vlastník užívá a drží (má v detenci, ne v držbě) pozemek jako věc

-          tyto prostředky umožňují užívání půdy jinými subjekty a poskytují jim potřebné právní záruky

-          jde o přenos hlavních užívacích práv vlastníka na jinou osobu (ne o vedlejší užívání) ® přerušení výkonu užívacího práva vlastníka

-          oprávněný uživatel chráněn proti všem zásahům i vůči vlastníkovi

-          obsah: užívat a držet a jinak nakládat se svým užívacím oprávněním (například přenechat do užívání dále)

-          obsah stanoven buď zákonem nebo dohodou (či kombinací)

-          probíhá stále  proces oddělování vlastnictví a užívání půdy

-           

vlastník pozemku

-          je oprávněn užívat sám nebo přenechat do užívání (a detence) jiné osobě

-          zpravidla není povinen užívat (musí zajistit někdy užívání jinou osobou – např. vlastník lesa; jiní vlastníci nemohou neužíváním škodit okolí)

-          jeho oprávnění užívat je v nejširší možné míře nikoli však neomezené (viz. omezení vlastnického práva)

 

užívací práva jiných osob

-          užívají pozemek místo nebo za vlastníka, nyní však zásadně jen z jeho vůle

-          vedle oprávnění užívat mají též oprávnění držet (detence) – chráněno i proti vlastníkovi

-          mohou mít též oprávnění disponovat (viz. např. podnájem), ale nemohou věc zcizit ani zatížit věcným břemenem ani zástavním právem (to by musel mít ve smlouvě)

-          není oprávněn disponovat se svým oprávněním držet

 

 

-          dominantní postavení do konce 40. let měl nájem (pacht)

 

užívací práva po roce 1948

-          zatlačování soukromých dohod do pozadí ® znal to OZ už jen pro užívání lesních a zemědělských pozemků k soukromému užívání ® vznik podmíněn souhlasem příslušného národního výboru

-          hlavní právní prostředek k užívání státní i většiny soukromé půdy

-          pacht – předmětem věci, kde si uživatel mohl přisvojovat pozemek nejen k užívání, ale také k přisvojování plodů

-          projev tendence na soustředění veškeré půdy do vlastnictví státu – všichni jen uživatelé půdy

-          vznik, zánik a obsah stanoven zákonem

-          zásada nezcizitelnosti státní půdy

-          vytvořila se řada užívacích práv ke všem druhům pozemků ® po roce 1989 postupně zanikla

k půdě ve vlastnictví státu

-          právo správy (právo hospodaření): určené pro státní organizace (podniky a jiné instituce)

-          právo trvalého a bezplatného užívání: určené pro nestátní socialistické instituce (zemědělská, bytová družstva)

-          právo osobního užívání pozemků: pro občany ČSR, k postavení domu, chaty, garáže, zřízení zahrádky

k půdě  soukromém vlastnictví

-          právo družstevního užívání pozemků: k půdě sdružené do zemědělských družstev; časově neomezené a bezúplatné; zánik jen přechodem do vlastnictví státu nebo družstva

-          právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby: pro státní a družstevní zemědělské organizace; obsah jako právo družstevního užívání

-          právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa: subjektem byly státní lesní organizace

-          právo bezplatného užívání rybníků: subjektem organizace státního rybářství nebo organizační složky Čsl. Rybářského svazu

k pozemkům bez rozlišení vlastnictví

-          náhradní užívání pozemků: bezúplatné a časově neomezené

-          dočasné užívání: smluvně za úplatu všem osobám (FO jen k uspokojování osobních potřeb)

-          záhumenkové užívání půdy: pro členy zemědělských družstev; sloužilo k omezenému doplňování osobních potřeb drobnou zemědělskou výrobou na pozemcích malé výměry

 

Transformace užívacích práv

-          1991 zanikla většina těch práv zvláštních k zemědělské a lesní půdě; byla rušena zejména zákonem, nebo byla přeměněna v nájem;

-          z osobních uživatelů se k 1.1.1992 stali vlastníci;

-          právo náhradního užívání bylo zrušeno až zákonem z roku 2002 , náhradní uživatelé měli předkupní právo

zákonem o půdě 1991

-          zaniklo: právo družstevního užívání k pozemkům těch, kdo nejsou členy družstva; právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby; právo k zajištění lesní výroby; právo užívání rybníků

-          zaniklo k zemědělskému státnímu majetku: právo hospodaření a právo trvalého užívání ® majetek převeden do správy Pozemkového fondu ČR (zbytek pozemků v trvalém užívání přeměněn na výpůjčku na 3 roky)

® všechna tato práva se změnila na nájem ze zákona

-          právo na družstevní užívání pozemků ve vlastnictví členů družstev zaniklo později transformací družstev a změnilo se zpravidla na smluvní nájem

-          právo náhradního užívání zanikalo dnem schválení návrhu pozemkových úprav ® nový zákon o pozemkových úpravách ho změnil na nájem (chráněný nájem, nelze vypovědět po 5 let od účinnosti zákona  1.1.2008; předkupní právo nájemce)

 

-          právo osobního užívání změněno novelou OZ 1992 na vlastnické právo (podílové spoluvlastnictví nebo SJM)

-          právo dočasného užívání změněno buď na výpůjčku nebo na nájem (někdy s právem na prodloužení, s předkupním právem)

 

 

 

současná užívací práva

-          nájem § 663 a násl. OZ a výpůjčka § 659 a násl. OZ – nájem je úplatný

-          písemná forma není požadována; lze i konkludentně

-          výpůjčka § 662 OZ – vypůjčitel povinen věc vrátit, jakmile jí nepotřebuje a ještě neuplynula doba k zapůjčení; je bezplatný

-          úprava OZ má dispozitivní charakter a tak lze většinu ustanovení změnit smlouvou

-          právo hospodařit  nemovitostmi ve vlastnictví státu – zákon č. 219/2000 Sb. o majetku ČR a zákon č. 77/1997 Sb.o státním podniku

-          zemědělská půda ve vlastnictví státu – právo hospodařit má ta organizační jednotka státu, která jí skutečně využívá

-          právo hospodařit na státních lesních pozemcích má státní podnik Lesy ČR

 

nájem pozemků

-          je odvozen z vlastnického práva a přecházejí z vlastníka na nájemce práva i povinnosti

-          pokud se změní vlastník, není to důvodem vypovězení nájmu z jeho strany, ale jen ze strany náejmce

-          předmětem je pozemek jako věc individuálně určená

-          je možný nájem na dobu neurčitou (s výpovědní lhůtou – u zemědělských pozemků ze zákona 1 rok) nebo určitou ® časově omezený

-          možné přenechání pozemku do užívání nebo jen k braní užitků z pozemku ® způsob užívání může být dohodnut v rámci účelového určení pozemku

-          zásadně smluvní vztah

-          úplatný – platí se sjednané nájemné, pokud sjednáno není, platí se obvyklé nájemné v době uzavření smlouvy (ale musí být zřejmé, že se jedná o nájem a ne výpůjčku)

-          specifika dle druhu pozemku

-          možnosti podnájmu musí být dohodnuta (rozdíly mezi zemědělskými § 66/1 OZ a lesními pozemky § 2/2 lesního zákona)

-          zásadně nelze dát v nájem lesní pozemky, aby se na nich hospodařilo

práva a povinnosti

-          odstoupení od smlouvy pronajímatelem (přenechání do podnájmu bez souhlasu, neplacení nájemného) 

-          řádné užívání nájemcem a právo přístupu na pozemek za účelem kontroly

-          řádné vrácení pozemku po skončení nájmu

-          řádné a včasné placení nájemného

-          povinnost přenechat věc k užívání ve stavu způsobilém a právo na to

-          odstoupení od smlouvy nájemcem nebo výpověď z důvodu změny vlastníka

skončení nájmu

-          uplynutím sjednané doby (pokud užívá dále bez odporu, automatické prodloužení)

-          dohodou – nemusí být písemná, ale musí být určitá (musí být stanoven den skončení nájmu)

-          výpovědí – u nájmu na dobu neurčitou; u doby určité jen, je-li to dohodnuto 

-          odstoupením od smlouvy – z důvodů dle OZ

-          ze zákona, rozhodnutím pozemkového úřadu

nájem pozemků ze zákona

-          pouze přechodné užívací právo z doby po roce 1989 založené zákonem půdě

-          dočasně omezený nájem a zatímní užívání

 

-          v užívání půdy, především půdy zemědělské, přetrvává tendence v oddělování vlastnictví a užívání

-          běžným jevem je užívání téhož pozemku více uživateli k různým účelům – označuje se též jako lepší (plnější) využití půdy

 

 

-          organizační složky státu a státní organizace jsou podle zákona 219/2000 o majetku ČR subjekty hospodaření s majetkem státu, včetně pozemků, s nimiž hospodaří v  rámci své činnosti, režim hospodaření upravuje i zákon 77/97, o státním podniku

-          osoby, které hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu jsou oprávněny ho užívat k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností, držet jej a nakládat s ním v mezích zákona

-          tento majetek musí být využíván účelně a hospodárně,

-          osoba, která má právo s ním hospodařit, je povinna počínat si tak, aby tento majetek nepoškozovala, neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu nebo výnos z něj, je povinna ho chránit před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím (tato práva a povinnosti mají i státní podniky)

 

 

 

Podstata a účel

-          podstatou je vytvořit nové uspořádání pozemků v území pro:

-          zajištění a lepší obdělávání půdy

-          uspořádání vlastnických práv k pozemkům a s nimi související vytváření nebo rušení věcných břemen

-          pro ochranu půdy a ŽP

-          jsou prováděny ve veřejném zájmu, státem organizovaná a řízená činnost

-          financovány státem

-          zasahují do majetkových práv – výměna vlastnictví, zřizování a rušení věcných břemen

-          objevují se v polovině 19. století na soukromoprávním základě (ke scelení rozptýlených pozemků za účelem jejich lepšího obhospodařování)

-          právní úprava veřejnoprávní až na přelomu 19. a 20.století s tím, že je nadále možná soukromoprávní dohoda

-          po roce 1948 se využívaly k vytváření velkých půdních celků

 

prameny

-          zákon č. 139/2002 o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

-          vyhláška č. 542/2002 Sb.

-          navazuje na zákon o pozemkových úpravách 1948 a zákon z roku 1991 o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

 

předmět a formy pozemkových úprav

předmět

-          zásadně všechny pozemky v obvodu PÚ (četné výjimky a proto většinou jen zemědělské pozemky v nezastavitelném území), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využívání a vlastnické a užívací vztahy k nim

-          je možná jen část nebo celé k.ú. obce nebo více obcí současně ® jednoduchá pozemková úprava (např. pro přístup k pozemku) nebo komplexní

-          někde je potřeba souhlasu vlastníka (např. pozemky pro obranu státu; zastavěné pozemky, hřbitovy aj.)

-          zahrnovány zemědělské pozemky, všechny pozemky nacházející se v nezastavitelném území (pokud jsou v něm, pak je možné začlenit se souhlasem vlastníka), méně lení a ostatní pozemky

formy

-          jednoduché PÚ – řešení dílčí, většinou k zajištění přístupnosti pozemků, zajištění ekologických potřeb v krajině

-          komplexní PÚ – celkové a stabilnější uspořádání pozemků na území obce

-          někdy jednoduché PÚ pouze předcházejí komplexním PÚ

 

 

 

průběh PÚ

-          zahájení z moci úřední pozemkovým úřadem (oznámí veřejnou vyhláškou); většinou na základě podnětu (úřad schválí opodstatněnost a potřebnost řízení)

-          poskytnutí dotčeným orgánům – orgán ochrany ŽP, stavební úřad, úřad územního plánování

-          povinnost zahájit – pokud o jejich provedení požádá nejméně polovina vlastníků pozemků, které mohou být v daném obvodu do PÚ zařazeny

-          podpůrně se uplatní správní řád

-          účastníci PÚ – vlastníci pozemků a osoby dotčené PÚ, obec i sousední, stavebník (PÚ z důvodu stavební činnosti)

-          sbor zástupců – jedná za vlastníky pozemků, zastupuje je při projednávání námitek, souipisu nároků, spolupracuje v řízení a i při realizaci

-          soupis a ocenění nároků vlastníků pozemků ® důležitý podklad pro poskytnutí náhrady (kritéria náhradních pozemků – přiměřenost výměry, vzdálenosti a ceny)

-          zpracování návrhu PÚ

-          projednání s vlastníky a dalšími účastníky (mají se vyjádřit a pokud se nevyjádří, tak souhlasí) – svolání je nutné na požádání 1/3 vlastníků nebo sboru zástupců

-          projednávání zpracovaného návrhu je oznámeno na úřední desce, známí účastníci jsou uvědoměni  ® do 30ti dnů právo uplatnit námitky a připomínky

-          podkladem pro návrh PÚ – průzkum terénu, zaměření předmětů, zjišťování průběhu hranic, plán společných zařízení (mostky, cesty …)

-          závěrečné jednání – seznámí účastníky s návrhem, o kterém bude rozhodovat

-          rozhodnutí pozemkového úřadu – 2 navazující rozhodnutí

1.        o schválení PÚ

-          vydává pozemkový úřad

-          nutný souhlas vlastníků aspoň ¾ vlastníků výměry pozemků

-          oznamuje se veřejnou vyhláškou ® odvolání Ústřednímu pozemkovému úřadu

-          vůči nesouhlasícím vlastníkům má povahu vyvlastnění ® musí splňovat podmínky LZPS

2.        o realizaci schváleného návrhu

-          jde o rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv

-          vydává pozemkový úřad po PM předchozího rozhodnutí

-          nelze se proti němu odvolat

 

realizace schválených PÚ

-          zápis změn do KN (má evidenční funkci)

-          vytyčení a označení pozemků v terénu

-          vybudování tzv. společných zařízení (nové cesty, hráze apod.)

-          hospodaření na vyměněných pozemcích začíná po sklizni (zpravidla k 1.10.)

 

náklady PÚ

-          zásadně hrazeny státem jako jedna ze složek státního rozpočtu

-          mohou se na něm podílet účastníci

-          jsou-li vyvolány stavební činností, hradí je v rozsahu této činnosti stavebník

 

 

 

-          zemědělská půda je základním výrobní prostředkem a také základní složkou ŽP ® stanoveny zvláštní podmínky užívání

-          půda je ohrožována právě zemědělským obděláváním (např. kontaminace hnojivy, eroze…)

 

Prameny právní úpravy

-          zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

-          zákon o rostlinolékařské péči

-          zákon o hnojivech

-          zákon o ekologickém zemědělství

-          další zákony k ochraně ŽP

 

-          zemědělská půda v ČR je kategorie pozemků, kde stát přestal aspirovat na její vlastnictví, naopak je převádí do vlastnictví jiných osob

-          kromě církevních pozemků může všechny prodat

 

užívání zemědělské půdy

povinnosti vlastníků a nájemců

-          zákaz svévolné přeměny zemědělské půdy na nezemědělské pozemky – založeno na souhlasu (změna trvalého travního porostu na ornou půdu vyžaduje souhlas orgánu ochrany ZPF, změna naopak bez souhlasu; ostatní změny dle SZ); změny mohou být též nařízeny

-          zákaz svévolné vzájemné směny druhů zemědělské půdy (s výjimkou)

-          hospodaření na půdě v souladu s § 3 zákona o ZPF – neznečišťovat půdu, nepoškozovat její vlastnosti, nepoškozovat okolní pozemky ® orgán ochrany ZPF má možnost uložit odstranění závad a rozhodnout, že se nesmí kontaminovaný pozemek užívat k zemědělské výrobě

-          omezené používání chemických látek a přípravků – stanoví to zákon o hnojivech, o rostlinolékařské péči, o chemických látkách,……

-          zvláštní režim stanoví zákon o vodách a zákon o ochraně přírody a krajiny – omezuje způsob a intenzitu hospodaření

 

ochrana zemědělské půdy

ochrana rozlohy ZPF

-          předmětem ochrany je  ZPF = pozemky zemědělsky obdělávané, dočasně neobdělávané a pozemky nezemědělské (cesty aj.)

-          příčiny ochrany – ubývání celkové plochy ZPF, ohrožování kvality

-          cílem je snížit úbytek zemědělské půdy, vytvořit předpoklady pro návratnost dočasně odňatých pozemků, pečovat o úrodnost

-          spočívá v:

-          stanovení zásad ochrany – preference užití jiné než zemědělské půdy k nezemědělským účelům,  a když už, tak s co nejmenším narušením organizace  ZPF, odnímat co nejmenší plochu, provést rekultivaci

-          odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely – zásadně možné jen se souhlasem orgánu ochrany ZPF (je závazným stanoviskem pro vydání územního rozhodnutí) + skrývka úrodné vrstvy, rekultivace; souhlas nabývá PM a sdílí osud až s dalším rozhodnutím

-          odvody za odnětí půdy – stanoveno samostatným právním rozhodnutím; 40% příjem obce, 60% příjem Státního fondu ŽP

-          opatření k předcházení ztrát na rozloze ZPF – při některých činnostech

 

 

 

povinnosti při užívání zemědělské půdy pro jiné než zemědělské účely

-          stanoveny v §8 zákona o ochraně ZPF,

-          zejména při využívání půdy ke stavební, těžební a průmyslové činnosti,

-          cílem je zabránit ztrátám na zemědělské půdě nebo případné ztráty minimalizovat

povinnosti

-          provádět skrývku svrchní úrodné vrstvy půdy (popř.hlouběji uložené zeminy schopné zúrodnění) na celé ploše pozemku odňatého ze ZPF a zajistit její hospodárné využití

-          provádět rekultivaci pozemků dočasně odňatých ze ZPF a dotčených těmito činnostmi dle schváleného plánu rekultivace

-          provádět opatření k zabránění úniku látek poškozujících kvalitu zemědělské půdy

 

-          při provádění prací spojených s geologickým a hydrologickým průzkumem je povinností zajistit minimalizaci škod na zemědělské půdě a po skončení průzkumu uvést dotčené plochy do původního stavu

-          z povinnosti provádět skrývku může orgán ochrany ZPF udělit v odůvodněných případech výjimku

 

 

 

-          les = lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa ® rozhodující je, že se nachází na těchto pozemcích

-          les má funkci produkční (hospodářskou) a mimoprodukční (zejména ekologickou)

-          lesní porosty jsou součástí pozemku ® vlastníkem lesa je tedy vlastník pozemku

-          příčiny zvláštní úpravy – les a jeho funkce jsou ohrožovány přírodními i civilizačními vlivy

-          ohrožování je dvojího druhu – vnější vlivy (emise, zábory) a vnitřní vlivy (hospodaření v lese, užívání lesa veřejností)

-          Prameny právní úpravy: zákon o lesích, vyhlášky

-          cca 60% je ve vlastnictví státu; kdyby se mělo něco vrátit církvím, tak by zbylo 50%

 

užívání lesů

povinnosti vlastníků a nájemců

-          cílem je zachovat les (proto i povinnost vlastníka v lese hospodařit)

-          hospodařit v lese pro jeho zachování

-          podrobit se režimu hospodaření v lesích určeného zákonem (lesy ochranné, zvláštního určení, hospodářské)

-          chránit les před vnitřními a vnějšími škodlivým vlivy a znečištěním

-          zákaz svévolného použití lesních pozemků pro jiné účely

-          provádět šetrně těžbu dříví

povinnosti při stavební, těžební a průmyslové činnosti a provádění geologického a hydrologického průzkumu

-          šetrné provádění prací

-          provádění rekultivace

-          používání vhodných prostředků

práva a povinnosti při obecném užívání lesů

-          právo každého do lesa vstupovat a sbírat v něm pro vlastní potřebu lesní plody a suchou klesť (má povahu věcného břemene ze zákona)

-          povinnost les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka (nájemce, zaměstnanců)

-          je možné vstup do lesa omezit nebo zakázat – v zájmu ochrany lesa, zdraví a bezpečnosti osob

-          zákaz určitých činností v lese (jízda autem, rozdělávání ohně, …) ® z některých zákazů jsou možné výjimky zejména pro vlastníka a z některých ne (relativní a absolutní zákazy)

 

 

 

-          předmětem ochrany jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky související

-          příčiny ochrany – ohrožování kvality i kvantity lesních pozemků

-          cílem je snížit zábory, vytvořit předpoklady pro návratnost dočasně odňatých pozemků, péče o kvalitu

 

ochrana rozlohy PFL

-          spočívá v:

-          stanovení zásad pro využití PFL k jiným účelům – zásada zákazu užití k nezemědělským účelům,  mimo stanovenou výjimku ® přednostní využití nejméně hodnotných pozemků, předejít nevhodnému dělení lesa, co nejmenší narušení organizace  lesních cest aj., povolení rekreačních staveb jen dle územně plánovací dokumentace

-          odnětí nebo omezení využití PFL  pro nezemědělské účely – zásadně možné jen s rozhodnutím orgánu státní správy lesa a to po předchozím řízení, do kterého je potřeba souhlas jako závazné stanovisko + rekultivace; rozhodnutí o odnětí nebo omezení lze zrušit pro veřejný zájem nebo přestane-li pozemek sloužit účelu

-          odvody za odnětí– stanoven v rozhodnutí o odnětí; 40% příjem obce, 60% příjem Státního fondu ŽP

 

 

 

Předmětem jsou pozemky:

-          pokryté vodami (koryta vodních toků a dna vodních nádrží)

-          vodních děl (přehrady, hráze, jezy a další stavby – § 55 vodního zákona)

-          sousedící s těmito pozemky a pozemky ohrožované škodlivými účinky vod (např. pozemky v záplavovém území, pozemky potřebné k udržování vodních toků a vodních děl)

-          související s plošnou (územní) ochranou vod

 

-          příčinou zvláštního režimu je ochrana povrchových a podzemních vod a ochrana před ničivými účinky vod

-          režim těchto pozemků determinuje práva povinnosti vlastníků ® ve zvláštní právní úpravě

 

prameny právní úpravy

-          zákon o vodách 254/2001 Sb.

-          zákon o povodích

-          zákon o vodovodech a kanalizacích 274/2001

-          horní zákon – důlní vody

-          lázeňský zákon – minerální stolní a léčivé vody

-          vyhlášky se seznamem vodních toků, vodárenských nádrží …..

 

Pozemkové vztahy spojené s vodními toky

-          pozemky koryt vodních toků (2 způsoby identifikace koryta vodního toku) - § 44 zákona

1. koryto je umístěno na zvláštní samostatné parcele, která má označení vodní plocha nebo vodní tok, kde je koryto zaměřeno, má své hranice geometrické, a je zobrazeno v katastrální mapě a zapsáno do KN (má samostatné parcelní číslo) – to je u významnějších vodních toků (řeky, ale ne na svém začátku)
2. vodní tok protéká korytem přes pozemek, na kterém nemá samostatné parcelní číslo

 

-          vlastníkem koryta je vlastník pozemku

-          dojde-li ke změně koryta působením přírodních sil, je možné žádat o povolení navrácení do původního koryta

práva a povinnosti vlastníků pozemků koryt vodních toků

-          dojde-li ke změně koryta působením přírodních sil, je možné žádat o povolení navrácení do původního koryta anebo žádat o náhradu

-          zákaz měnit směr, podélný tok, poškozovat břehy, těžit z koryt zeminu a písek, odkládat do nich předměty tak, aby byl ohrožen tok

-          povinnost něco strpět a konat k zajištění funkce vodního toku – strpět vodní porosty, vodní díla, umístění zařízení ke sledování stavu vod, průchod osob podél vodních toků v rámci obecného užívání vod; udržovat břehy, odstraňovat překážky,

povinnosti vlastníků sousedících pozemků

-          zejména jsou povinni strpět umístění různých zařízení, cedulí apod.

povinnosti vlastníků pozemků v záplavovém území

-          zákazy umísťovat stavby, těžit nerosty a zeminu, odkládat odplavitelný odpad aj.

 

Pozemkové vztahy spojené s vodními díly

-          stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, k umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, nakládání s nimi, k ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů aj.

-          např.: přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, zdrže, rybníky, vodovodní řady

-          stanoví se povinnosti vlastníkům dotčených pozemků, aby nedocházelo k poškozování díla, mohlo být obhospodařováno; možno stanovit i ochranné pásmo

-          je zde i prostor pro náhradu za omezení užívání

 

Plošná (územní) ochrana vod

-          jde o pozemky, které s vodními zdroji bezprostředně nesouvisí

-          tyto pozemky plní významnou funkci pro vodní poměry, pro zajišťování potřebné kvality a kvantity vody a pro zajišťování koloběhu vody v přírodě

omezení vlastnického práva k pozemkům

-          povinnosti obecné – pečovat o pozemky tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů

-          v chráněných územích přirozené akumulace vod – zákaz některých činností (např. odvodňování, těžba, ukládání odpadů)

-          v ochranném pásmu vodního zdroje – ochrana vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vody; omezení v užívání a provozu činností; poskytuje se náhrada

-          ve zranitelné oblasti – oblasti s výskytem vyššího množství dusičnanů ve vodě; stanoveny povinné způsoby hospodaření

 

 

 

-          předmětem jsou pozemky sloužící k hornické činnosti a k geologickým pracím a pozemky touto činností dotčené

-          tyto pozemky využívány dvojím způsobem – buď výhradně pro hornictví anebo souběžně pro hornictví a například zemědělství ( ® pak je zde jen omezení vlastníka v činnosti)

prameny

-          geologický zákon

-          horní zákon

-          zákon o hornické činnosti

 

vlastnictví nerostů

-          vlastnictví ložiska neznamená automaticky právo na těžbu, ale jen nutnost souhlasu s těžbou

vyhrazené nerosty

-          taxativně vyjmenované v zákoně

-          jsou oddělené od pozemků

-          ložiska vyhrazených nerostů vlastní stát

nevyhrazené nerosty

-          jsou součástí pozemku

-          ložiska patří vlastníkovi pozemku

-          ale těžit by mohl jedině se změnou druhu pozemku

 

omezení vlastnického práva k pozemkům

-          ve stanoveném průzkumném území (při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů – geologická činnost);  tyto práce se provádějí buď po dohodě s vlastníkem pozemku anebo dle nařízení ve veřejném zájmu; bývá spojeno s náhradou (možný pronájem pozemku)

-          v chráněném ložiskovém území pro zajištění budoucí těžby výhradních nerostů

-          převážně jde o povinnost zdržet se určité činnosti nebo jinou činnost strpět

 

-          u výhradních nerostů ®  řízení o stanovení dobývacího prostoru; účastníkem je vlastník pozemku; jde o územní rozhodnutí o změně ve využití území ® možnost dobývat až povolením báňského úřadu; nutné je odnětí ze ZPF nebo omezení  PFL

-          u nevýhradních nerostů ® řízení o změně ve využití území

 

-          preference dohody při získávání práv k pozemkům dotčených těžbou nerostů

-          možnost vyvlastnění – účel vyvlastnění, s postupem podle zákona č. 184/2006 Sb.

-          nakládání s pozemky ve vlastnictví státu ® přednost v získávání pozemků k dobývání nerostů do vlastnictví nebo do nájmu mají osoby oprávněné k hornické činnosti (předpokladem k převodu vlastnictví – žádost o stanovení dobývacího prostoru doložená zřízením chráněného ložiskového území)

 

 

 

-          stavební pozemek = nezastavěný pozemek určený k zastavění nebo zastavěný pozemek

 

stavební pozemek určený k zastavění

-          stane se stavebním pozemkem tím, že je vymezen a určen k zastavění:

-          územním rozhodnutím (souhlasem) o umístění stavby

-          regulačním plánem (nikoli však územním plánem obce nebo jinou územně plánovací dokumentací)

-          skutečnost, že vymezené území je učeno k zastavění zásadami územního rozvoje nebo územním plánem neznamená, že musí být vydáno kladné územní rozhodnutí ® nutný návrh

-          územní rozhodnutí dává právo pozemek zastavět, ale není povinností

zastavěný pozemek

-          je evidovaný v KN jako zastavěná plocha a nádvoří

-          budově je přiděleno popisné nebo evidenční číslo

-          je možné umístění staveb i na pozemcích jinak označených jako ostatní plocha

 

-          je možné vyvlastnění pozemku

-          je možné i předkupní právo pro obec nebo kraj kvůli veřejně prospěšné stavbě

-           

oprávnění stavět a stavební povolení

-          oprávnění stavět je součástí vlastnického práva – vlastník má oprávnění pozemek užívat k jakékoliv činnosti, ale o jeho realizace nemůže vždy rozhodovat sám; oprávnění může převést na jinou osobu (oprávnění stavět na cizím pozemku)

-          pokud někdo postaví na cizím pozemku bez dohody = neoprávněná stavba

stavební povolení

-          veřejnoprávní akt, vyžaduje se vždy, pokud stavební zákon nestanoví jinak

-          slouží jako prostředek prevence k zajišťování ochrany života azdraví, ŽP, bezpečnosti osob, ochrany majetku a dalších hodnot

-          pokud je zřízena stavba bez povolení, jedná se o stavbu nepovolenou (tzv. černou)

 

 

 

neoprávněná stavba

-          stavba na cizím pozemku bez dohody ® dochází k rozdílnému vlastnictví a vzájemnému rušení práva (protože neplatí zásada superficies solo cedit)

-          je zásahem do vlastnického práva

-          může se stát neoprávněnou až zánikem dočasného užívacího práva k pozemku (např. nájem)

-          zánikem časově neomezených užívacích práv z dřívější doby (např. právo družstevního užívání) nevzniká neoprávněná stavba a je třeba to vyřešit, ale není to nikde v platné právní úpravě

-          není-li řešení dohodou, pak lze řešit soudně zřízením věcného břemene dle OZ nebo vyvlastněním nebo omezením práva k pozemku dle SZ

-          také je možné soudně nařídit odstranění stavby, nebo jí přikázat za náhradu vlastníkovi pozemku, nebo zřízením věcného břemene

-          velmi často bývá neoprávněná stavba zároveň stavbou nepovolenou a je tedy nutná součinnost stavebního úřadu

 

nepovolená stavba (černá stavba)

-          stavba bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním

-          pokud ji nelze ani dodatečně povolit, tak se nařídí její odstranění

-          dodatečné povolení je možné za prokázání oprávnění stavět na daném pozemku a při dodržení dalších podmínek SZ a dalších předpisů

 

 

 

1. Zemské desky (od druhé poloviny 13.století)

-          Zapisovaly se jen převody a zatížení majetku šlechty a panovníka

-          Byly aktivním nástrojem evidence tohoto majetku do začátku 50.let ® přešlo do pozemkových knih

-          Zanikly na základě konfiskačních dekretů prezidenta republiky a poválečné pozemkové reformy (přestal být panským majetkem a zapisoval se do pozemkových knih)

 

2. Gruntovní a od roku 1871 pozemkové knihy

-          začaly se zapisovat i nemovitosti, které byly dány v léno církvím a církevním řádům; pozemky poddaných, tedy všechny pozemky, pokud nebyly v zemských deskách a nebo ve zvláštních knihách (např. železniční knihy

-          měly za cíl zachytit právní vztahy k nemovitostem

-          vedle nich se vytvořil samostatný evidenční prostředek – berní rula za účelem vybírání daní a později vydáváno jako pozemkové katastry ® ale ještě se to zdokonalovalo (Tereziánský katastr, Panský katastr, společné zachycení panské i poddanské půdy v Novém josefském katastru) ® v 19.století ukončeny práce na tzv. stabilním katastru (obsahoval popisnou i měřičskou část

 

3. Pozemkové katastry – od roku 1927

-          zavedl se nejen na historické české země , ale i na Slovensko zákonem  o pozemkovém katastru z 1.republiky

-          soupis, popis a geometrické zobrazení veškerých pozemků v tehdejší ČSR

-          byly evidovány i nemovité stavby

-          narušení tím, že byl 1950 zrušen intabulační princip a vlastnické právo vznikalo již na základě smlouvy a zápisy do pozemkových knih měly pouze evidenční charakter

-          1956 jednotná evidence půdy – evidovala pozemky podle uživatelů, ne podle vlastníků

 

4. Evidence nemovitostí – od roku 1964

-          podle názvu zákona 22/1964 o evidenci nemovitostí

-          zrušeny zápisy do předchozích evidencí ® staly se archivním materiálem

-          spojila funkce pozemkového katastru a pozemkových knih

-          měla pouze evidenční charakter

-          na ní navázal katastr nemovitostí, ve kterém se obohatila funkce evidence nemovitostí intabulačním principem

 

 

 

KN = soubor údajů o nemovitostech v ČR, který zahrnuje jejich oupis, popis, geometrické a polohové určení a součástí je evidence vlastnických a jiných věcných a dalších práv k nemovitostem v něm zapsaných

 

prameny právní úpravy

1. zákon ČNR č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
2. zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
3. zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech ® správu vykonávají katastrální úřady jako územní orgány státní správy zeměměřičství a katastru nemovitostí ® nadřízené jsou inspektoráty ® ústředním orgánem je Český úřad zeměměřičský a katastrální
4. vyhláška č. 26/2007 Sb.

 

funkce katastru

-          evidenční – obsahuje soubor údajů o nemovitostech a o právech k nim

-          informační – veřejně přístupný informační systém o celém území ČR; slouží každému, nejen orgánům státní správy

-          ochranná – ochrana nemovitostí a práv k nim (ochrana vlastníků, půdního fondu, lesa….)

-          intabulační – konstitutivní účinek zápisů do katastru vkladem

 

předmět evidence katastru

-          všechny pozemky v podobě parcel (geometricky a polohově určené, označené číslem parcelním, zobrazené v katastrální mapě)

-          nemovité stavby (budovy spojené se zemí pevným základem): je-li na téže parcele více staveb, zapisuje se jen stavba hlavní a ostatní stavby se nezapisují a považují se za příslušenství stavby hlavní (musí mít přidělené popisné či evidenční číslo)

-          byty a nebytové prostory a rozestavěné stavby a byty a jiné nemovitosti, u nichž to stanoví zvláštní zákon – pokud se stanou samostatným předmětem vlastnického práva (samostatnou jednotkou); u rozestavěných staveb na žádost

-          vyloučeny tzv. drobné stavby

 

obsah KN

-          uspořádán podle katastrálních území

-          konkrétní vymezení obsahu vymezuje vyhláška

tzv. katastrální operát, který se skládá z:

-          soubor geodetických informací (dříve mapový a měřičský operát; zahrnuje katastrální mapu)

-          soubor popisných informací (písemný operát) – zápisy právních vztahů a jiných právních skutečností

-          souhrnné přehledy o půdním fondu

-          dokumentace výsledků měření a šetření – provádí to katastrální úřad; pro vedení a obnovu souboru geodetických informací

-          sbírka listin – obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž základě byl proveden zápis

 

-          je vedena zvláštní tzv. zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků (jejich vlastnické hranice v terénu neexistují; jde o větší sdružené celky)

 

závaznost údajů katastru

podle § 20 zákona to jsou

-          parcelní číslo

-          geometrické určení nemovitostí

-          název a geometrické určení katastrálního území

-          právní úkony týkající se nemovitostí zde vedených

-          podle zvláštních předpisů jsou závazné i jiné údaje – druh a způsob využití pozemku

 

 

 

-          udržování katastru v souladu se skutečným stavem je hlavním úkolem KÚ, k tomu je nutná součinnost s dalšími orgány státu, obcemi, vlastníky pozemků a dalšími oprávněnými osobami

-          k tomu je třeba stanovit některá práva orgánů a povinnosti jiných úřadů a vlastníků

 

povinnosti vlastníků nemovitostí a jiných oprávněných osob a státních orgánů

-          povinnosti vlastníků – zúčastnil se jednání na výzvu KÚ; označit nesporné hranice pozemku; doplnit údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které se předkládají k zápisu do KN; ohlásit KÚ změny údajů týkajících se nemovitostí s přiložením příslušných listin

-          obce - spolupracují především při obnově a revizi katastrálního operátu, vyhlašují na svém území jejich zahájení, pečují o trvalé vyznačení hranic obce, vyjadřují se ke změnám v pomístním názvosloví

-          povinnosti státních orgánů – zasílat KÚ své rozhodnutí týkající se nemovitostí do 30 dnů od nabytí PM nebo vydání, odstraňovat ve stanovené lhůtě chyby a jiné zjevné nesprávnosti v listinách, které předložili k zápisu do KN; na žádost poskytovat údaje ze svých informačních systémů

 

oprava chyb v katastrálním operátu

-          chybné údaje, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově atd. je KÚ povinen odstranit na žádost vlastníka nebo i bez návrhu z jiného zjištění

-          opravu chybného geometrického a polohového určení hranice lze provést pouze pokud je doloženo, že se neshoduje se stavem v terénu a současný průběh hranice není vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn

-          o provedené opravě nebo jejím odmítnutí vyrozumí KÚ osoby, který se oprava týká, pokud oprávněná osoba do 30 dnů oznámí, že s opravou nesouhlasí, vydá KÚ rozhodnutí ® odvolání proti tomuto rozhodnutí lze podat k zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu se nemovitost nachází

 

revize katastru

-          cílem je zajistit soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu

-          součinnost poskytují obce, státní orgány a vlastníci

-          provádí ji KÚ zpravidla jednou za 5 let, zahájení revize vyhlašuje na základě oznámení KÚ na svém území obec

-          předmětem je zjištění změn a ověření dosavadního stavu údajů obsažených v KN

-          zjistí-li se nesoulad s v údajích, projedná KÚ způsob jejich odstranění, pokud není vlastník přítomen, odešle mu KÚ výzvu k odstranění nesouladu

 

obnova katastrálního operátu

-          spočívá ve vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací

-          zákon zná 3 důvody k obnově (odpovídají jim i způsoby provedení obnovy)

§  značný počet změn, nedostatečná přesnost, ztráta, zničení nebo poškození katastrálního operátu (nové mapování, zahajuje KÚ z vlastního podnětu, oznamuje to obci, vlastníci nemovitostí a další oprávněné osoby mohou podávat námitky, rozhoduje o nich KÚ, proti jeho rozhodnutí se lze odvolat, platnost obnoveného katastrálního operátu vyhlásí, dnem vyhlášení platnosti obnoveného operátu ztrácí platnost původní)

§  převod katastrální mapy z grafické formy do elektronické formy (přepracování souboru geodetických informací, digitalizace)

§  provádění pozemkových úprav (provedení pozemkových úprav, námitkové řízení podle KZ odpadá)-

 

hlavní zásady pro vedení KN

-          zásada legality – vedení katastru, údaje zapisované, práva a povinnosti zúčastněných jsou stanoveny zákonem

-          zásada oficiality – zápisy v katastru jsou prováděny z úřední povinnosti, vyjadřuje veřejnoprávní charakter KN

-          zásada veřejnosti (formální publicity) – katastr je veřejný a každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si v něho opisy, výpisy nebo náčrty, veřejnost lze omezit ze zákonem stanovených důvodů, katastr je povinen na požádání poskytnout jím vedené údaje, ty jsou pak veřejnými listinami, které prokazují evidovaný stav

-          zásada veřejné dobré víry (materiální publicity) – kdo vychází ze zápisu v KN učiněného po 1.1.1993, je v dobré víře, že stav v KN odpovídá skutečnému stavu, ledaže by věděl, že stav zápisu v KN jí neodpovídá, tuto zásadu nelze uplatnit k údajům zapsaným před účinností KZ (předpoklad dobré víry s nimi spojen není)

-          zásada souladu údajů vedených v KN se skutečným stavem – projevem jsou povinnosti vlastníků a dalších oprávněných osob, obcí a státních orgánů zasílat KÚ ve stanovených lhůtách listiny, povinnost KÚ provádět revize KN a opravy chyb v katastrálním operátu

 

zásady uplatňované pro zápis do KN

-          zásada dispoziční – zápisy, které se provádí vkladem mohou být provedeny jen na návrh

-          zásada priority – uplatňuje se pro pořadí zápisů právních vztahů k nemovitostem do KN, pořad se řídí dobou, v níž došel návrh na vklad nebo listina k provedení záznamu KN, projevem je i tzv.plomba a právní účinky vkladu ke dni podání návrhu na vklad

-          zásada intabulace – vztahuje se na zápisy formou vkladu, platí, že ke vzniku, změně nebo zániku vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem dojde až na základě zápisu do KN

 

 

 

-          právní úpravu obsahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem: určuje, co je předmětem zápisu, formy zápisu, postup při zápisech a relevance zápisů

 

Obsah katastru

zapisují se

-          vlastnické právo

-          zástavní právo

-          právo odpovídající věcnému břemeni

-          předkupní právo s věcnými účinky

-          právo hospodařit a správa k nemovitostem ve vlastnictví státu, obce aj.

 

formy zápisů

1. na základě vkladu

-          o právních vztazích, které vznikají na základě smlouvy

-          má konstitutivní charakter – věcné právo k nemovitosti vzniká až povolením vkladu

-          předchází mu řízení o povolení vkladu – zahájeno na návrh, obligatorní přílohou je smlouva,

-          po doručení návrhu se vyznačí plomba

-          vklad se provede ke dni, kdy byl doručen návrh

-          rozhodnutí o povolení se nedoručuje účastníkům a není proti němu přípustný opravný prostředek; naopak o rozhodnutí o zamítnutí se vyhotovuje a doručuje a lze se proti němu bránit žalobou

2. na základě záznamu

-          pro skutečnosti, které vznikly: ze zákona, rozhodnutím soudu nebo správního úřadu, příklepem, vydržením

-          dále i právo hospodaření s právy se státním a obecním majetkem

-          pouze evidenční funkce (jsou jen deklaratorní)

-          provádí se na základě listin vyhotovených státními orgány nebo jinými způsobilými osobami (notář)

-          vyhotovitel listiny je povinen jí KN zaslat

-          úřad je listinami vázán a může dojít i k zápisu duplicitního vlastnictví

3. na základě poznámky

-          informační funkce pro ty, kdo mají nebo by mohli mít k nemovitosti vztah

-          zapisuje se na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně nebo na základě doloženého návrhu osoby, v jejíž prospěch má být poznámka zapsána

-          například: prohlášení konkursu,

 

nost za případné nepravdivé či jinak zkomolené informace a za škody na majetku, úrazu či usmrcení osob, zvířat a jiné újmy na hmotném i nehmotném majetku způsobené výrobou a užíváním výrobků i nástrojů popsaných na tomto webu, včetně souborů i zde stažených a informací zde dostupných !!!