Jak bránit svá vlastnická práva v rámci územního plánováníPři pořizování nového územního plánu nebo jeho změny mají dotčení vlastníci možnost podle stavebního zákona podat námitky. O těch musí zastupitelstvo Prahy rozhodnout. Vzhledem k tomu, že se mnoho ploch mění v územním plánu na přání investorů, měly by právo podat námitku využívat především vlastníci pozemků sousedících s možnou budoucí výstavbou, o které nemohli mít v době, kdy svoji nemovitost kupovali, ani ponětí. Tito vlastníci mají nakonec možnost napadnout schválený plán u soudu. Kteří vlastníci mohou námitku podat?Podle stavebního zákona mohou podat námitku vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Zákon už ale neuvádí, co jsou to pozemky a stavby dotčené takovýmto návrhem. Tento pojem není definován ani v žádných prováděcích právních předpisech. Výkladem stavebního zákona se zabýval Nejvyšší správní soud. V rozsudku uvedl, že pojem „dotčenosti“ je nutno vykládat šířeji nežli jen tak, že může být uplatněn pouze vlastníky pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna územního plánu. Zároveň odkázal na dřívější nález Ústavního soudu ČR, který se sice týká účastníků územního řízení, ale je použitelný. Podle Ústavního soudu je nutno pokládat za účastníka územního řízení nejen „mezujícího souseda“ (souseda, jehož pozemek přímo sousedí s pozemkem, který je předmětem řízení), ale také majitele vzdálenější nemovitosti, jestliže mohou být dotčena jeho práva. Soud zde uvedl, že pokud by nebyla zákonná definice vykládána rozšiřujícím způsobem, byla by tím vyloučena možnost pojmout za účastníky řízení i vlastníky jiných sousedních pozemků, než pozemků majících přímou společnou hranici s pozemkem, který je předmětem řízení, přestože i jejich práva mohou být dotčena územním řízením. Dotčenými vlastníky tak mohou být vedle vlastníků „mezujících“ i vlastníci pozemků za potokem, za cestou apod., v konkrétním případě náleží posouzení dotčenosti těchto vzdálenějších vlastníků na uvážení příslušného správního orgánu. Podle názoru Nejvyššího správního soudu již samotná skutečnost, že v budoucnu k provedení nějaké stavby dojde, znamená pro vlastníky okolních pozemků nutnost připravit se na to, že kolem jejich pozemků bude po určitou dobu pracovat stavební technika, změní se charakter daného území, počet obyvatel, změny se projeví v dopravě, zásobování apod. Tyto změny nemusejí být vždy vnímány negativně, přesto nelze omezit právo „mezujícího“ ani „nemezujícího“ souseda uplatňovat případné námitky proti návrhu územního plánu. Zda budou návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch dotčena práva „nemezujícího souseda“, je tak podle soudů nutné posuzovat případ od případu i s ohledem na charakter změny území. Na právu „mezujícího souseda“ uplatnit případné námitky proti návrhu územního plánu je třeba trvat vždy.
Kdy, kde a jak námitku podat?Námitku lze podat jak ke konceptu územního plánu (u změny územního plánu se nemusí koncept zpracovávat), tak především k návrhu (poslední fáze projednávání územního plánu nebo jeho změny). Námitky se podávají vždy písemně, a to i na veřejném projednání (mají být připojeny k písemnému záznamu, který na projednání pořizuje magistrát, ale jistější je námitky vždy podat na podatelně, zaslat doporučeně poštou na adresu magistrátu Prahy, anebo elektronicky se zaručeným podpisem). Podle stavebního zákona se ke konceptu námitky podávají nejpozději do 15 dnů od veřejného projednání. Praha u konceptu nového územního plánu nevyužila zákonného doporučení u tak rozsáhlého řešeného území uspořádat více veřejných projednání, ani neprodloužila termín připomínkování nad rámec minimální zákonné lhůty (termíny projednání najdete na našich stránkách). Pokud budete zasílat námitky poštou, postačí je poslední den lhůty podat. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Námitky proti návrhu územního plánu je možné podat nejpozději při veřejném projednání návrhu. Vzhledem k výše uvedenému doporučení opakujeme, že poslední příležitostí je podání námitky do konce veřejného projednání návrhu územního plánu na podatelně magistrátu. V námitkách vlastníci uvedou:
Využít můžete vzor námitky zpracovaný pražským magistrátem
Jak se o námitkách rozhoduje?Po uplynutí lhůty k zasílání námitek ke konceptu musí magistrát vytvořit pokyny pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení. Součástí těchto pokynů musí podle stavebního zákona být i vyhodnocení, jak byly námitky zohledněny. Pokyny a vyhodnocení námitek (a připomínek) následně schvaluje zastupitelstvo Prahy a je tudíž nutné prostudovat podklady a zúčastnit se jednání zastupitelstva - ani dotčení vlastníci nemají nárok na to, aby je magistrát jednotlivě obesílal, o všech fázích projednávání se informuje na úřední desce. Pokud po ukončení veřejného projednání návrhu nového územního plánu magistrát na základě námitek a dalších připomínek „podstatným způsobem“ upraví tento návrh, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky pak lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání. Jestliže se už návrh územního plánu nemění, zpracuje magistrát ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu. O námitkách pak rozhoduje zastupitelstvo Prahy a toto rozhodnutí musí obsahovat vlastní odůvodnění, které se uvede jako součást odůvodnění celého územního plánu. Je možné námitky a schválený územní plán přezkoumat?Protože se územní plán (nebo jeho změna) vydává formou opatření obecné povahy, není možné se odvolat ani podat rozklad. Dotčení vlastníci ovšem mohou podat podnět k přezkumu k Ministerstvu pro místní rozvoj. V přezkumném řízení ministerstvo z moci úřední přezkoumá územní plán, pokud lze důvodně pochybovat o tom, že je v souladu s právními předpisy (např. rozpor s Politikou územního rozvoje ČR nebo se Zásadami územního rozvoje hl. města Prahy, anebo námitky nebyly řádně vypořádány – rozpor se stavebním zákonem). Nezahájí-li ministerstvo přezkumné řízení, je ještě možné podat podnět na přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu k rukám ministra pro místní rozvoj. Dotčení vlastníci by měly využívat možnosti přezkoumání zákonnosti Ministerstvem pro místní rozvoj, i přes velmi malou pravděpodobnost zrušení nebo změny územního plánu nebo rozhodnutí o námitkách. Nevylučuje to však následnou možnost nechat přezkoumat územní plán nebo jeho část Nejvyšším správním soudem v Brně, který posuzuje:
Toto soudní řízení je velice rychlé – o tom jestli soud žalobě vyhoví, nebo ji zamítne se vlastníci dozvědí do 30 dnů od jejího doručení soudu. Dočetli jste náš návod až sem a pořád Vám v hlavě vězí nezodpovězené otázky a nejasnosti? Kontaktujte naši poradenskou kancelář, rádi Vám s námitkami k územnímu plánu pomůžeme.
Použitá literatura a užitečné odkazy: Beková Andrea, Co je to pozemek dotčený návrhem územního plánu, Právní poradna Ekologického právního servisu, 2008 Černohou, P., Šikola, L.: Od územního plánování po stavební povolení – kdy a jak se účastnit, Praha, Zelený kruh, 2007 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2007, čj. 2 Ao 2/2007 – 73 nález Ústavního soudu ČR z 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99 |
|
|
