Britská vláda oprášila před tím do šanonu založený plán na vytvoření obrovských databází, které by umožňovaly špehovacím agenturám monitorovat veškeré telefonní hovory, e-maily a textové zprávy stejně jako to, jak kdokoliv v zemi navštěvuje webové stránky.

The Telegraph píše, že podle tohoto plánu vláda donutí všechny komunikační sítě, aby po dobu jednoho roku ukládaly všechna data. Do těchto plánů jsou zahrnuty i stránky sociálních sítí jako Facebook a Twitter, i hráčské stránky.

Tyto plány koncipované MI5, MI6 a GCHQ, tj. tajnými vládními odposlechovými agenturami, se mají oficiálně oznámit v květnu, jak vyplývá z podrobností, které Telegraph viděl. Tyto agentury budou mít v reálném čase přístup k záznamům udržovaným společnostmi jako Vodafone a British Telecom.

Tyto záznamy špehovacím agenturám umožní, aby monitorovaly „kdo, kdy a kde“ u každého telefonního hovoru, textové zprávy i odeslaného e-mailu, přičemž jim to rovněž zpřístupní historii browsování na internetu vysledovanou podle IP adres.

Nic neříkající název Program rozvoje komunikačních schopností (CCDP) je novým plánem, zaměřeným na uplatnění proti-teroristických zákonů a špionážní agentury říkají, že jim to umožní bedlivěji sledovat podezřelé už před Olympijskými hrami v Londýně v červenci 2012.

Kritici a ochránci občanských svobod volají po masové opozici vůči těmto plánům s tvrzením, že jde o komplot, který otevírá možnosti ke zneužití nejen špionážním agenturám, ale i samotným komunikačním společnostem, a navíc i hackerům a on-line zločincům.

Jim Killock, výkonný ředitel Open Right Group, organizace za kampaně občanských svobod, řekl: „Tohle bude systematické úsilí o špehování veškeré naší digitální komunikace.“

„Žádný stát v historii nebyl schopen shromáždit informace na navržené úrovni – to je způsob jako shromažďovat všechno o tom, kdo co mluví, jen pro případ, kdyby se něco přihodilo,“ dodal Killock.

Gus Hosein z Privacy International řekl: „To bude lákadlo pro hacking. Každý hacker, každý zlovolný lump, každá cizí vláda k tomu bude chtít přístup.

„A když poskytovatelé komunikací dostanou vládní mandát, aby začali sbírat tyto informace, tak budou neuvěřitelně lákáni, aby tato data začali monitorovat sami tak, aby mohli konkurovat Googlu a Facebooku.“

„Ty internetové společnosti požádají, aby skladovaly s kým se kamarádíte a s kým interagujete. Ač to může vypadat nevinně, vyžaduje to aktivní slídění po každé jednotlivé komunikaci, kterou činíte, a to se v demokratické společnosti ještě nikdy nedělalo,“ naléhal Hosein.

Open Right Group má v provozu on-line petici proti CCDP, která popisuje tyto plány jako „postrádající smysl“, „drahé“ a „ilegální“ a naléhá na veřejnost, aby se semkla v odporu proti nim.

Už v roce 2008 oznámila vláda záměr vytvořit masivní centrální databázi shromažďující podrobnosti o každém odeslaném textu, e-mailu, telefonu a o návštěvě webovky kohokoliv v UK.

Tento program známý jako „Interception Modernisation Programme“ by umožnil špehovacím šéfům v GCHQ a středisku pro Aktivity signálního zpravodajství (SIGINT), aby účinně lokalizovali a „napichovali“ veškerou elektronickou komunikaci v Británii ve jménu prevence terorismu.

Následně po pokřiku po tomto oznámení, vláda navrhla, že tento plán byl omezen s dalším prohlášením, že ministryně vnitra Jacqui Smith uvedla, že „neexistuje absolutně žádný plán na jediné centrální skladiště“ komunikačních dat.

Ovšem, jakmile obhájci občanských svobod oslavili tohle „odstoupení“, tak byl tento plán „nahrazen“ novým zákonem vyžadujícím od poskytovatelů, aby archivovali podrobnosti o veškerých e-mailech a internetové telefonii po přesně 12 měsíců, a objevily se nové podrobnosti naznačující, že vláda realizuje špehovací systém velkého bratra, který zdaleka překoná původní veřejné oznámení.

Londýnské Times vydaly uniklé podrobnosti o projektu tajného masovém dozoru na internetem známém jako Zvládnutí Internetu – „Mastering the Internet“ (MIT).

Tento systém, co stál stovky milionů z veřejných peněz, pokračoval v realizaci GCHQ s pomocí amerického obranného giganta Lockheed Martin a britské IT firmy Detica, která má úzké vazby na zpravodajské agentury.

Skupina více než 300 poskytovatelů internetových služeb a telekomunikačních firem se pokusila o protiúder proti těmto radikálním plánům, a tyto návrhy popisuje jako mimosoudní razii do lidského soukromí.

V současnosti musí být jakékoliv napíchnutí komunikace v Británii schváleno příkazem podepsaným ministrem vnitra nebo ministrem o stejné hodnosti. Podrobena tomuto dohledu smí být pouze individua, která jsou předmětem policejního vyšetřování či sledování tajnými službami.

Bude-li projekt GCHQ MTI dokončen, umístí se sondovací černé skříňky na kritické křižovatky dat u poskytovatelů internetu a v telefonních společnostech, a ty umožní odposlouchávačům, aby okamžitě monitorovali jakoukoliv osobu v zemi bez potřeby nějakého příkazu.

I kdybyste uvěřili v popření GCHQ, že nemá žádné plány na vytvoření obrovského monitorovacího systému, tak současný zákon podle RIPA (Regulation of Investigatory Powers Act) umožňuje stovkám vládních agentur přístup k záznamům každého poskytovatele internetu v zemi.

Budou-li tyto plány pokračovat, dostane každý uživatel internetu unikátní ID kód a všechna jejich data se uskladní na jednom místě. Vládní agentury, jako policie a zpravodajské služby, budou mít k těmto datům přístup, a budou si je moci vyžádat jako, že jde o kriminální či teroristické vyšetřování.

Tohle je evidentně jen další krok v programu postupných kroků vedoucího k realizaci toho už odhaleného plnocenného systému špehování velkým bratrem konstruovaného k naprostému potření soukromí a základních práv podle Článku 8 Evropské konvence lidských práv.

Je rovněž jasné, že anglo-americký establišment jde ruku v ruce, když přijde na monitorování a restrikce svobody komunikace.

Podobný plán se plně realizuje i v US pod pláštíkem Zákona k ochraně dětí před internetovou pornografií, který prošel hlasováním jak ve Sněmovně, tak v Senátu už v roce 2011.

Ta legislativa, která se v současnosti debatuje, donutí poskytovatele Internetu, aby skladovali informace o všech svých zákaznících a sdíleli je s federální vládou a agenturami vynucování zákona.

Experti na soukromí to popisují jako „zástěrku pro masivní rozšíření federální moci“ s tím, že tento zákon byl ještě v poslední minutě než prošel Legislativní komisí Sněmovny doplněn podstrčenými dodatky včetně vynucené evidence jmen zákazníků, adres, čísel telefonů, čísel kreditních karet a čísel bankovních kont spolu s IP adresami.

Chystaný zákon vyvolává strach o soukromí